Born 23.1.1930 in Moravská Třebová Died 13.5.1945 in Mauthausen
Biography
Bedřich Lamm - symbol nacistické perzekuce židovských dětí v Moravské Třebové
Bedřich se narodil v meziválečném období do tradiční židovské rodiny Lamm.
Jeho otec Alfréd přišel na svět v Lichnově u Bruntálu roku 1900 jako prvorozený syn Rosalie a Salamona Lammových. Měl mladšího bratra Bruna, který se po studiích usadil v Liberci, kde se oženil a pracoval jako bankovní úředník.
Bedřichova matka Josefína se narodila v Moravské Třebové roku 1900 jako třetí a poslední dítě manželů Jetty a Sigmunda Holzmannových. Nejstarším sourozencem byl bratr Oskar, který byl za první světové války vážně zraněn, ale nakonec se však šťastně vrátil domů. Sestra Klára se provdala za Heřmana Kurze z Prostějova. Společně žili v Prostějově na ulici Žeranovského a ve městě provozovali obchod se smíšeným zbožím. Zajímavostí je, že manželé Kurzovi byli zároveň i bratranec a sestřenice. Heřmanova maminka totiž byla starší sestrou Jetty Holzmann.
Alfréd a Josefína uzavřeli sňatek v roce 1929 a svůj domov nalezli u Josefíniných rodičů v Moravské Třebové na Holzmaisterstrasse v domě čp. 35 (dnes Lanškrounská 35), kde provozovali obchod s látkami.
V druhé polovině roku 1938 byla odtržena část Československa a vznikla Říšská župa Sudety, složená ze tří obvodů. Moravská Třebová byla začleněna do Vládního obvodu Opava. Z obav o bezpečnost se Bedřichovi rodiče rozhodli poslat svého, tehdy osmiletého syna Bedřicha do Prostějova, kde našel přechodný domov u tety Kláry a strýce Heřmana. Oni sami však zůstali v Moravské Třebové, protože nechtěli opustit živnost ani Josefíninu 72letou matku.
Na jaře roku 1939 obsadila německá vojska i zbytek Československa, čímž vznikl tzv. Protektorát Čechy a Morava. Represe židovského obyvatelstva se stupňovala a tvrdě dolehla i na Bedřichovu rodinu.
První obětí se stala manželka strýce Bruna Rosa, která se ze soustavného nátlaku gestapa zhroutila. Zemřela v sanatoriu v červnu 1941. Koncem roku 1941 zatklo gestapo i strýce Bruna a odvleklo ho do ghetta v Terezíně (Theresienstadt). V červenci 1942 byl do Terezína deportován také malý Bedřich spolu s tetou Klárou a strýcem Heřmanem. O rok později byli Kurzovi převezeni do Osvětimi, kde zahynuli. V srpnu 1942 zemřela babička Jetty, jejíž ostatky byly uloženy na katolickém hřbitově v Moravské Třebové. Na podzim téhož roku byla ve vysokém věku deportována do Terezína i druhá babička, Rosalie Lamm, která zde o rok později zemřela. V únoru 1943 gestapo násilně deportovalo na východ Bedřichovy rodiče a strýce Oskara. Transportní listina ze dne 27. února 1943 je poslední zmínkou o manželech Lammových i o strýci Oskarovi. V květnu 1944 byli transportováni do koncentračního tábora v Osvětimi Bedřich a strýc Bruno. Bedřich úspěšně prošel úvodní selekcí a putoval s vytetovaným vězeňským číslem A 2434 do pobočného pracovního tábora v Sosnovci (Auschwitz-Sosnowitz). Také strýc Bruno prošel selekcí a skončil v pobočném táboře Blechhamer.
V Sosnovci byl Bedřich nasazen do továrny vyrábějící komponenty pro děla. V druhé polovině ledna roku 1945, kdy se přiblížila Rudá armáda, tábor byl zrušen a vězni byli vyhnáni na strastiplný pochod smrti do Opavy. Přeživší do cíle dorazili 26. ledna k večeru a přenocovali na dvou statcích. V pondělí dopoledne zbylé vězně odvezli z opavského vlakového nádraží na otevřených nákladních vozech do koncentračního tábora Mauthausen. Tento transport přijel do koncentračního tábora počátkem února 1945 a byl poslední, který do Mauthausenu dorazil z Osvětimi.
Během pochodu smrti oslavil Bedřich patnácté narozeniny. Do Mauthausenu dorazil ve vážném zdravotním stavu s těžkými omrzlinami na nohou. Téměř bezvládné tělo bylo ponecháno bez pomoci v bloku pro umírající, označeném „kříž 30“. Přesto svůj boj o život vyhrál a dostal nové vězeňské číslo 125827. Osvobození americkými vojáky se dočkal, ale svobody si dlouho neužil. Dne 13. května 1945 podlehl tuberkulóze v péči 131. evakuační nemocnice USA, která v Mauthausenu působila.
Z celé rodiny přežil nacistické pronásledování jediný strýc Bruno. Během bombardování tábora byl zraněn a zůstal na ošetřovně, zatímco ostatní vězni byli hnáni na pochod smrti. Zázrakem přežil i následný masakr na ošetřovně. Po válce se podruhé oženil a vychovával dceru Danielu. Roku 1980 zemřel na srdeční chorobu, byl zpopelněn a uložen do společného hrobu v Liberci. Jeho druhá manželka Regina zemřela v roce 1992. Daniela je dnes jedinou žijící osobou, která spojuje rodinu Lamm s přítomností, a je nevlastní sestřenicí mladého Bedřicha.
Od roku 2021 byl Vladimírem Nevludem zahájen historický výzkum Bedřicha Lamma a jeho rodiny, jenž vyústil ve vybudování trvalého historického odkazu Bedřicha Lamma i jeho nejbližších.
V roce 2023 byl v Prostějově na ulici Žeranovského před domem č. 17 spolkem CEBENA – cesta bezmoci a naděje, z.s., uložen „Kámen zmizelého“ – jako pocta prvnímu českému vězni z pochodu a transportu smrti Osvětim – Opava – Mauthausen. Finanční prostředky na jeho zhotovení poskytla spolku CEBENA opavská společnost HAVEL – VRATA / MARKÝZY / ROLETY s.r.o.
Koncem roku 2023 odhalil spolek CEBENA – cesta bezmoci a naděje, z.s., s městem Moravská Třebová pamětní desku rodinám Lamm a Holzmann, poté byly manželům Lammovým a strýci Oskarovi Holzmannovi na stejném místě uloženy i kameny zmizelých.
V roce 2025 byl v rámci projektu „Nikdo by neměl být zapomenut aneb příběh mladého židovského chlapce z Moravské Třebové“ Bedřich zapsán mezi významné osobnosti města Moravská Třebová. U příležitosti výročí jeho narození a úmrtí si stovky studentů místních škol připomněly jeho životní příběh dlouhým průvodem se zapálenými svíčkami v doprovodu úderů zvonů z farního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Záštitu nad projektem převzali místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jan Bartošek, náměstek hejtmana Pardubického kraje Pavel Šotola, Federace židovských obcí ČR, Památník Terrezín a Památník Mauthausen. Autorem projektu byl Vladimír Nevlud, předseda spolku CEBENA. Téhož roku byl odkaz Bedřicha Lamma zařazen do mezinárodního projektu „Mezinárodní pamětní cedule Mauthausen“ v Rakousku.
Vladimír Nevlud, Předseda sdružení CEBENA – cesta bezmoci a naděje, z.s. (2025)
Vladimír Nevlud – autor životního příběhu B. Lamma:
„Nikdo z nás si nemůže vybrat, do jaké doby a místa se narodí. Mladý Bedřich neměl tolik štěstí jako my, aby mohl žít plnohodnotný život. Bojoval s nepřízní osudu nesmírně statečně. Přál si jenom žít. Vydržel 7 dlouhých let nesmírných útrap, bití a ponižování, aby se jeho velké a smutné srdce zastavilo už osmý den vysněné svobody. Tento příběh by se měl stát pro nás mementem a zároveň okamžikem uvědomění, jaké šťastné životy vlastně všichni dnes žijeme.“
Daniela Kronďáková – dcera Bedřichova strýce Bruna:
„Bedřichův strýc Bruno se po válce stal manželem mé maminky, a tím i mým tatínkem. Byl člověkem značně vzdělaným a skromným, ale zároveň velmi uzavřeným a tichým. Naučil mne milovat literaturu a vedl mne k aktivnímu způsobu života. O svém válečném trápení nikdy nehovořil. Teprve vnoučata mu přinesly vnitřní uvolnění a klid. Byl mi v životě velkou oporou a já jsem ho za to velmi milovala.“
Tento životopis je součástí databáze vypátraných vězňů z pochodu smrti Osvětim – Opava –Mauthausen, již sestavil předseda spolku CEBENA – cesta bezmoci a naděje, z.s., Vladimír Nevlud. V této databázi je Bedřich Lamm evidován pod číslem 672.
Bedřich Lamm - a symbol of the Nazi persecution of Jewish children in Moravská Třebová
Bedřich was born in the interwar period into a traditional Jewish Lamm family. His father Alfréd was born in Lichnov near Bruntál in 1900 as the first-born son of Rosalie and Salomon Lamm. His younger brother Bruno settled in Liberec after his studies, where he got married and found work as a bank clerk.
Bedřich's mother Josefina was born in Moravská Třebová in 1900 as the third and last child of Jetta and Sigmund Holzmann. The eldest sibling, her brother Oskar, was seriously wounded during the First World War, but eventually returned home happily. Sister Klára married Heřman Kurz from Prostějov. Together they lived in Prostějov in Žeranovského Street and ran a general store in the town. An interesting fact may be that Mr. and Mrs. Kurz were also cousins. Heřman's mother was the elder sister of Jetta Holzmann.
Alfréd and Josefina were married in 1929 and found their home with Josefina's parents in Moravská Třebová in Holzmaisterstrasse in house no. 35 (today Lanškrounská 35), where they ran a cloth shop.
In the second half of 1938, a part of Czechoslovakia seceded and the Sudetenland was formed, consisting of three districts. Moravská Třebová was incorporated into the Government District of Opava. Fearing for their safety, Bedřich's parents decided to send their eight-year-old son Bedřich to Prostějov, where he found a temporary home with his aunt Klára and uncle Heřman. However, they remained in Moravská Třebová not wanting to leave their business and Josefina's 72-year-old mother unattended.
In the spring of 1939, German troops occupied the rest of Czechoslovakia, creating the so-called Protectorate of Bohemia and Moravia. Repression of the Jewish population escalated and Bedřich's family suffered greatly.
The first victim was uncle Bruno's wife Rosa, who collapsed under constant pressure from the Gestapo. She died in a sanatorium in June 1941. At the end of 1941, the Gestapo also arrested uncle Bruno and took him to the ghetto in Terezín. In July 1942, little Bedřich was also deported to Terezín together with his aunt Klara and uncle Heřman. A year later, the Kurzes were taken to Auschwitz, where they perished. In August 1942, Jetty's grandmother died and her remains were placed in the Catholic cemetery in Moravská Třebová. In the autumn of the same year, her other grandmother, Rosalie Lamm, was deported to Terezín and passed away there a year later. In February 1943, the Gestapo forcibly deported Bedřich's parents and uncle Oskar to the East. The transport document of 27 February 1943 is the last mention of the Lamms and uncle Oskar. In May 1944, Bedřich and uncle Bruno were transported to the Auschwitz concentration camp. Bedřich successfully passed the initial selection and went with the tattooed prisoner number A 2434 to the branch labour camp in Sosnowiec. Uncle Bruno also passed the selection and ended up in the Blechhamer branch camp.
In Sosnowiec, Bedřich was assigned to a factory manufacturing components for cannons. In the second half of January 1945, when the Red Army approached, the camp was closed down and the prisoners were exiled on a harrowing Death March to Opava. The survivors reached their destination on 26 January and spent the night in two farmhouses. On Monday morning, the remaining prisoners were taken from the Opava train station in open trucks to the Mauthausen concentration camp. This transport arrived at the concentration camp in early February 1945 and was the last to arrive at Mauthausen from Auschwitz.
During the Death March, Bedřich survived his fifteenth birthday. He arrived at Mauthausen in a serious state of health with severe frostbite on his legs. His almost lifeless body was left unaided in the block for the dying, marked "Cross 30". Nevertheless, he won his fight for life and was given a new prison number, 125827. He was liberated by American soldiers, but did not enjoy his freedom for long. On May 13, 1945, he succumbed to tuberculosis under the care of the 131st U.S. Evacuation Hospital, which was operating at Mauthausen.
Of the entire family, only uncle Bruno survived the Nazi persecution. He was wounded during the bombing of the camp and remained in the infirmary while the other prisoners were sent to the Death March. Miraculously, he also survived the subsequent massacre in the infirmary. After the war, he remarried and raised his daughter Daniela. In 1980 he died of heart disease, was cremated and burried in a common grave in Liberec. His second wife Regina died in 1992. Daniela is today the only living person who connects the Lamm family to the present, and is a half-cousin of the young Bedřich.
Beginning in 2021, historical research on Bedřich Lamm and his family was initiated by Vladimír Nevlud, which has resulted in the construction of a lasting historical legacy for Bedřich Lamm and those who were closest to him.
In 2023, the "Stolpersteine" was deposited in Prostějov in Žeranovského Street in front of house No. 17 by the association CEBENA - the path of helplessness and hope, z.s., as a tribute to the first Czech prisoner of the Auschwitz-Opava-Mauthausen Death March and transport. The funds for it were provided to the CEBENA association by company HAVEL - VRATA / MARKÝZY / ROLETY s.r.o. from Opava.
At the end of 2023, the CEBENA - the path of helplessness and hope, z.s., together with the town of Moravská Třebová, unveiled a memorial plaque to the Lamm and Holzmann families. The Stones of the Disappeared were deposited in the same place.
In 2025, as part of the project "No one should be forgotten or the story of a young Jewish boy from Moravská Třebová", Bedřich was listed among the important personalities of the town of Moravská Třebová. On the occasion of the anniversary of his birth and death, hundreds of students from local schools commemorated his life story with a long procession with lit candles, accompanied by bells from the parish Church of the Assumption of the Virgin Mary. The project was realised under the auspices of the Deputy Speaker of the Chamber of Deputies of the Parliament of the Czech Republic Jan Bartošek, the Federation of Jewish Communities of the Czech Republic, the Terezín Memorial and the Deputy Governor of the Pardubice Region Pavel Šotola. The author of the project was Vladimír Nevlud, Chairman of the CEBENA association. In the same year, the legacy of Bedřich Lamm was included in the international project "International Mauthausen Memorial Marker" in Austria.
Vladimír Nevlud, Chairman of the CEBENA Association – cesta bezmoci a naděje z. s. (Road of Powerlessness and Hope) (2025)
Vladimír Nevlud - author of the life story of Bedřich:
"None of us can choose what time and place we are born into. Young Bedřich was not as lucky as us to live a full life. He fought against adversity extremely bravely. He wished only to live. He endured seven long years of immense hardship, beatings and humiliation, only to have his big, sad heart stop beating on the eighth day of his dreamed-of freedom. This story should become a memento for us and a moment of realization of how happy lives we all actually live today."
Daniela Kronďáková - daughter of Bedřich's uncle Bruno:
"After the war, Bedřich's uncle Bruno became my mother's husband and thus my father. He was a very educated and modest man, but at the same time very private and quiet. He taught me to love literature and led me to an active way of life. He never spoke of his wartime suffering. It was only his grandchildren who finally brought inner peace and relaxation into his life. He was a great support in my life and I loved him very much for that."
This biography is part of the database of traced prisoners from the Auschwitz-Opava-Mauthausen Death March, compiled by the Chairman of the CEBENA Association - the path of helplessness and hope, Vladimír Nevlud. In this database, Bedřich Lamm is registered under the number 672.
Bedřich Lamm – Symbolfigur der Verfolgung jüdischer Kinder in Moravská Třebová durch die Nazis
Bedřich wurde in der Zwischenkriegszeit in die traditionelle jüdische Familie Lamm hineingeboren.
Sein Vater Alfréd hatte im Jahr 1900 in Lichnov u Bruntálu als erstgeborener Sohn von Rosalie und Salomon Lamm das Licht der Welt erblickt. Er hatte einen jüngeren Bruder Bruno, der sich nach dem Studium in Liberec niederließ, wo er heiratete und als Bankbeamter arbeitete.
Josefina, die Mutter von Bedřich, wurde im Jahr 1900 als drittes und letztes Kind der Eheleute Jette und Sigmund Holzmann in Moravská Třebová geboren. Ihr ältester Bruder war Oskar, dieser wurde im Ersten Weltkrieg schwer verwundet, kehrte jedoch letztendlich glücklich nach Hause zurück. Ihre Schwester Klara heiratete Heřman Kurz aus Prostějov. Sie lebten zusammen in Prostějov in der ul. (Straße) Žeranovského und betrieben einen Gemischtwarenladen in der Stadt. Interessant ist, dass die Eheleute Kurz gleichzeitig auch Cousin und Cousine waren. Die Mutter von Heřman war nämlich die ältere Schwester von Jette Holzmann.
Alfred und Josefine schlossen im Jahr 1929 die Ehe und fanden ihr Zuhause bei Josefines Eltern in Moravská Třebová in der Holzmaisterstraße Nr. 35 (jetzt ul. Lanškrounská 35), wo sie ein Stoffgeschäft betrieben. 1930 wurde Sohn Bedřich geboren.
In der zweiten Hälfte des Jahres 1938 wurde ein Teil der Tschechoslowakei abgetrennt und es entstand der aus drei Bezirken bestehende Reichsgau Sudetenland. Moravská Třebová wurde in den Regierungsbezirk Opava eingegliedert. Wegen Sicherheitsbedenken entschieden sich die Eltern von Bedřich, ihren damals achtjährigen Sohn nach Prostějov zu schicken, wo er bei Tante Klara und Onkel Heřman eine vorübergehende Bleibe fand. Sie selbst blieben jedoch in Moravská Třebová, da sie weder ihr Gewerbe noch Josefines 72-jährige Mutter im Stich lassen wollten.
Im Frühjahr 1939 besetzte die deutsche Wehrmacht auch den Rest der Tschechoslowakei, wodurch das sog. Protektorat Böhmen und Mähren entstand. Die Repression der jüdischen Bevölkerung nahm zu und wirkte sich auch auf Bedřichs Familie stark aus.
Das erste Opfer wurde die Ehefrau des Onkels Bruno, Rosa, die unter dem systematischen Druck der Gestapo zusammenbrach. Sie verstarb im Juni 1941 in einem Sanatorium. Ende des Jahres 1941 nahm die Gestapo auch Onkel Bruno fest und deportierte ihn in das Ghetto in Theresienstadt (Terezín). Im Juli 1942 wurde auch der kleine Bedřich zusammen mit seiner Schwester Klara und seinem Onkel Heřman in das Ghetto deportiert. Ein Jahr später wurde das Ehepaar Kurz nach Auschwitz überstellt, wo sie ums Leben kamen. Im August 1942 verstarb Oma Jette, ihre sterblichen Überreste wurden auf dem katholischen Friedhof in Moravská Třebová bestattet. Im Herbst des gleichen Jahres wurde auch die andere Oma, Rosalie Lamm, in hohem Alter nach Theresienstadt deportiert, wo sie ein Jahr später starb. Im Februar 1943 deportierte die Gestapo Bedřichs Eltern und seinen Onkel Oskar gewaltsam nach Osten. Die Transporturkunde vom 27. Februar 1943 ist die letzte Erwähnung der Eheleute Lamm und des Onkels Oskar. Im Mai 1944 wurden Bedřich und sein Onkel Bruno in das Konzentrationslager Auschwitz transportiert. Bedřich überstand die Selektion zu Beginn und setzte seinen Weg mit der eintätowierten Häftlingsnummer A 2434 in das Außen-Arbeitslager Auschwitz-Sosnowitz (Sosnowiec) fort. Auch Onkel Bruno überstand die Selektion und endete im Außenlager Blechhammer.
In Sosnowitz wurde Bedřich in einer Fabrik zur Herstellung von Geschützbauteilen eingesetzt. In der zweiten Januarhälfte 1945, als sich die Rote Armee dem Lager näherte, wurde dieses aufgelöst und die Häftlinge wurden auf einen leidvollen Todesmarsch nach Opava getrieben. Die Überlebenden erreichten am 26. Januar abends das Ziel und übernachteten auf zwei Gutshöfen. Am Montagvormittag wurden die restlichen Häftlinge vom Bahnhof Ostrava auf offenen Güterwagen in das Konzentrationslager Mauthausen abtransportiert. Dieser Transport kam Anfang Februar 1945 in Mauthausen an und war der letzte in Mauthausen eintreffende Transport aus Auschwitz.
Während des Todesmarsches hatte Bedřich seinen 15. Geburtstag. Er traf in ernstem Gesundheitszustand mit schweren Erfrierungen am Fuß in Mauthausen ein. Der fast kraftlose Körper wurde ohne Hilfe im Block für die Sterbenden, der mit „Kreuz 30“ bezeichnet wurde, seinem Schicksal überlassen. Trotzdem gewann er den Kampf um sein Überleben und erhielt die neue Häftlingsnummer 125827. Die Befreiung durch amerikanische Soldaten erlebte er noch, konnte die Freiheit jedoch nicht lange genießen. Am 13. Mai 1945 erlag er der Tuberkulose trotz Behandlung durch das 131. Evacuation Hospital der US-Army, welches in Mauthausen tätig war.
Von der ganzen Familie überlebte allein sein Onkel Bruno die Verfolgung durch die Nazis. Während der Bombardierung des Lagers wurde er verwundet und blieb in der Krankenstation, während die übrigen Häftlinge auf den Todesmarsch getrieben wurden. Wie durch ein Wunder überlebte er auch das anschließende Massaker in der Krankenstation. Nach dem Krieg heiratete er ein zweites Mal und zog seine Tochter Daniela auf. Im Jahr 1980 verstarb er an einer Herzkrankheit, wurde eingeäschert und in einem Gemeinschaftsgrab in Liberec beigesetzt. Seine zweite Ehefrau Regina starb im Jahr 1992. Daniela ist gegenwärtig die einzige noch lebende Person, durch welche die Familie Lamm mit der Gegenwart verbunden ist. Sie ist die Stiefcousine des jungen Bedřich.
Im Jahr 2021 begann Vladimír Nevlud eine historische Forschung zu Bedřich Lamm und seiner Familie, die in die Errichtung eines dauerhaften historischen Denkmals für Bedřich Lamm und seine Nächsten mündete.
Im Jahr 2023 wurde in Prostějov an der ul. Žeranovského vor dem Haus Nr. 17 durch den Verein CEBENA – cesta bezmoci a naděje z.s. (Straße der Ohnmacht und Hoffnung) ein „Stein des Verschwundenen“, als Erinnerung an den ersten tschechischen Häftling des Todesmarsches und Todestransportes Auschwitz–Opava–Mauthausen, aufgestellt. Die Gelder für dessen Anfertigung wurden dem Verein CEBENA von der Opavaer Firma HAVEL – VRATA / MARKÝZY / ROLETY s.r.o. (HAVEL – TORE / MARKISEN / ROLLOS GmbH) zur Verfügung gestellt.
Ende des Jahres 2023 enthüllte der Verein CEBENA zusammen mit der Stadt Moravská Třebová eine Gedenktafel für die Familien Lamm und Holzmann. Später wurden für die Eheleute Lamm und den Onkel Oskar Holzmann an der gleichen Stelle ebenfalls „Steine der Verschwundenen“ aufgestellt.
Im Jahr 2025 wurde im Rahmen des Projekts „Nikdo by neměl být zapomenut aneb příběh mladého židovského chlapce z Moravské Třebové“ („Niemand soll vergessen werden oder die Geschichte des jüdischen Jungen aus Moravská Třebová“) Bedřich in die Liste der bedeutenden Persönlichkeiten der Stadt Moravská Třebová eingetragen. Anlässlich seines Geburts- und Todestags haben Hunderte Schüler und Studenten der örtlichen Schulen bei einer langen Prozession mit angezündeten Kerzen, begleitet vom Glockengeläut der Pfarrkirche Maria Himmelfahrt, an seine Lebensgeschichte erinnert. Die Schirmherrschaft über das Projekt übernahmen der stellvertretende Vorsitzende der Abgeordnetenversammlung des Parlaments der Tschechischen Republik, Jan Bartošek, der stellvertretende Landeshauptmann der Region Pardubice, Pavel Šotola, die Vereinigung der jüdischen Gemeinden in der Tschechischen Republik sowie die Gedenkstätten Terezín und Mauthausen. Autor des Projekts war Vladimír Nevlud, der Vorsitzende des Vereins CEBENA. In diesem Jahr wurde der Gedenkstein für Bedřich Lamm in das internationale Projekt „Internationale Gedenktafeln Mauthausen“ in Österreich aufgenommen.
Vladimír Nevlud, Vorsitzender des Vereins CEBENA – cesta bezmoci a naděje z. s. (Straße der Ohnmacht und Hoffnung) (2025)
Vladimír Nevlud – Autor der Biografie von B. Lamm:
„Keiner von uns kann sich aussuchen, an welchem Ort und in welche Zeit er hineingeboren wird. Der junge Bedřich hatte nicht so viel Glück wie wir, ein vollwertiges Leben leben zu können. Er kämpfte gegen ein ungerechtes Schicksal. Er wollte einfach nur leben. Er hat sieben lange Jahre unermesslicher Qualen, Schläge und Erniedrigungen ertragen, bevor sein großes und trauriges Herz schon am achten Tag der erträumten Freiheit zu schlagen aufgehört hat. Diese Geschichte sollte für uns eine Mahnung sein und gleichzeitig eine Gelegenheit, uns bewusst zu machen, wie glücklich unser aller Leben heutzutage ist.“
Daniela Krondáková – Tochter von Bedřichs Onkel Bruno:
„Bedřichs Onkels Bruno wurde nach dem Krieg Ehemann meiner Mutter und damit auch mein Onkel. Er war ein sehr gebildeter und bescheidener Mensch, gleichzeitig jedoch sehr verschlossen und still. Er lehrte mich die Liebe zur Literatur und führte mich zu einer aktiven Lebensweise. Über die Leiden, denen er im Krieg ausgesetzt war, sprach er nie. Erst durch seine Enkel erfuhr er innere Befreiung und Ruhe. Er war mir im Leben eine große Stütze und ich habe ihn deshalb sehr geliebt.“
Dieser Lebenslauf ist Teil der Datenbank der Häftlinge des Todesmarsches Auschwitz – Opava – Mauthausen, deren Schicksal erforscht wurde. Sie wurde vom Vorsitzenden des Vereins CEBENA – cesta bezmoci a naděje z. s. (Straße der Ohnmacht und Hoffnung), Vladimír Nevlud, zusammengestellt. In dieser Datenbank ist Bedřich Lamm unter der Nr. 672 aufgeführt.
