Jan Vážný 1891 - 1942 Edit

Jan Vážný besuchte das Gymnasium in der Truhlářská-Straße in Prag, wo er 1909 sein Abitur mit Auszeichnung ablegte. Von 1909 bis 1913 studierte er Rechtswissenschaften an der Karlsuniversität Prag, wo er am 12. Dezember 1914 das Studium mit dem Titel Dr. jur. abschloss. Am 7. Mai 1919 wurde Jan Vážný als Richter für den Bereich Oberstes Gericht in Prag berufen. Von 1919 bis 1920 hatte er einen Studienaufenthalt an der Universität Rom und 1922 an der Universität Palermo. Bereits im Dezember 1920 habilitierte er sich mit der Schrift Actiones poenales (Über die Änderung des Begriffes und der Struktur privater Strafanzeigen im Laufe der historischen Entwicklung). Von 1920 bis 1921 fungierte er auch kurz als Lehrer an der Juristischen Fakultät der Karlsuniversität und am 20. Mai 1921 wurde er zum außerordentlichen Professor des Römischen Rechts an der Komenský-Universität in Bratislava ernannt. 1927 ging er als ordentlicher Professor dieses Faches (am 23. Dezember desselben Jahres ernannt) an die Masaryk-Universität in Brünn und leitete das Seminar für Römisches Recht. Im akademischen Jahr 1932/1933 hatte er die Funktion des Dekans der Juristischen Fakultät inne.

Professor Vážný war der Autor einer Reihe von fachbezogenen Arbeiten. Die bedeutendste ist die zweiteilige Studie Římské právo obligační (Das Römische Obligationsrecht), die in Bratislava 1924 und 1927 erschien. Diese Problematik behandelte er auch, nachdem er nach Brno gekommen war, und zwar in der Arbeit Naturali obligatio (1929), für die er sich internationales Ansehen erwarb. Im Verlaufe der 1930er-Jahre beschäftigte sich Vážný mit römisch-rechtlichen Ideen im bürgerlichen Gesetzbuch und vor allem mit dem römischen Zivilprozess. Dank der Fürsorge Prof. Hynek Bulíns (1869–1950) wurde auch Važnýs Werk Soustava práva římského (Das System des römischen Rechts) posthum herausgegeben, das dann zu einem begehrten Lehrbuch an den Hochschulen wurde. Außerdem war er Mitglied des Nationalen Forschungsrates, der Šafařík-Gelehrtengesellschaft, des Mährischen Rechtsanwaltbundes und des Instiuts für Rechtswissenschaften in Rom.

Jan Vážný heiratete am 10. Juni 1918 Pavla, geborene Bulínová. Am 8. Jänner 1926 wurde der Sohn des Ehepaares Jan geboren.

Nach der Besetzung der böhmischen Länder durch NS-Deutschland und der Errichtung des Protektorats Böhmen und Mähren reihte er sich in die illegale Bewegung der Hochschulpädagogen der Masaryk-Universität ein. Am 23. Dezember 1941 wurde er von der Gestapo verhaftet und in eine Zelle des Polizeigefängnisses im Kaunitz-Kolleg gepfercht. Die Nationalsozialisten überführten ihn am 4. Februar 1942 von Brünn nach Mauthausen, wo er den unmenschlichen Folterungen bereits am 18. April desselben Jahres erlag. Eine Straße im Brünner Stadtteil Řečkovice trägt heute seinen Namen.

Vladimír Černý

Vladimír Černý, geb. 1975 in Svitavy, studierte Geschichte und Politologie an der Masaryk-Universität in Brno. Gegenwärtig unterrichtet er extern am Lehrstuhl für Internationale Beziehungen und europäische Studien an der Fakultät für soziale Studien und am Institut für Geschichte der Philosophischen Fakultät der Masaryk-Universität.

Quellen:

Archiv der Masaryk-Universität Brünn, Fond A 1 Rektorat der Masaryk-Universität, Karton 231/4313, Personalakte von Jan Vážný.

Literatur:

František X. Halas: Nacistická perzekuce na brněnské univerzitě v letech 1939-1945 [Die nazistische Verfolgung an der Universität Brünn 1939-1945]. In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. C, Řada historická, 27.-28. Jahrgang (1978-1979), Nr. C 25–26, S. 41-70.

Marta Kadlecová/Michaela Židlická/Karel Schelle: Život a dílo prof. JUDr. Jana Vážného [Leben und Werk von Prof. Dr. jur. Jan Vážný] (Brno 1993).

Jan Vážný attended the grammar school in Truhlářská Street in Prague, gaining his school leaving certificate in 1909 with distinction. From 1909 to 1913 he studied law at the Charles University in Prague, where he graduated on 12 December 1914 with the title Dr. jur. On 7 May 1919 Jan Vážný was appointed judge for the Supreme Court district in Prague. He spent the years 1919 and 1920 on a study visit at the University of Rome and 1922 at the University of Palermo. He completed his habilitation as early as December 1920 with the thesis Actiones poenales (On the change of the concept and structure of private criminal complaints over the course of history). From 1919 to 1920 he also briefly worked as a teacher at the Faculty of Law at the Charles University and on 20 May 1921 he was appointed senior lecturer in Roman law at the Komenský University in Bratislava. In 1927 he moved, as a tenured professor in this subject (having been appointed on 23 December of that year), to the Masaryk University in Brno and headed the Department of Roman Law there. In the 1932/33 academic year he held the position of dean of the Faculty of Law.

Professor Vážný wrote a series of specialist papers. The most important was his two-part study Římské právo obligační (Roman law of obligations), which was published in Bratislava in 1924 and 1927. He also dealt with this field after moving to Brno in the paper Naturali obligatio (1929), which won him international recognition. During the 1930s Vážný worked on Roman legal ideas in the Civil Code and in particular with Roman civil proceedings. Thanks to the aid of Prof. Hynek Bulíns (1869–1950), Važný’s work Soustava práva římského (The system of Roman law) was published posthumously. This went on to become a highly-regarded textbook in universities. He was also a member of the National Research Council, the Šafařík Scholars Society, the Moravian Lawyers Association and the Institutio di Studi Legislativi in Rome.

On 10 June 1918 Jan Vážný married Pavla, née Bulínová. On 8 January 1926 the couple had a son, Jan.

After the occupation of the Bohemian lands by National Socialist Germany and the establishment of the ‘Protectorate of Bohemia and Moravia’, he joined the illegal movement of university lecturers of the Masaryk University. On 23 December 1941 he was arrested by the Gestapo and held in a cell in the police prison in the Kounice hall of residence. On 4 February 1942 the National Socialists transported him from Brno to Mauthausen, where he died on 18 April of the same year of the inhuman torture he had sustained. Today a street in the Brno district of Řečkovice bears his name.

Vladimír Černý

Sources:

Archiv Masarykovy univerzity, Brno, fonds A1 Rector of the Masaryk University, box 231/4313, personal files of Jan Vážný.

References:

František X. Halas: Nacistická perzekuce na brněnské univerzitě v letech 1939–1945 [Nazi persecution at the University of Brno 1939–1945]. In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. C, Řada historická, vols. 27-28 (1978–1979), no. C 25–26, pp. 41–70.

Marta Kadlecová/Michaela Židlická/Karel Schelle: Život a dílo prof. JUDr. Jana Vážného [Life and work of Prof. Dr. jur. Jan Vážný] (Brno 1993).

Translation into English: Joanna White

Vystudoval gymnázium v Truhlářské ulici v Praze, kde roku 1909 maturoval s vyznamenáním. V letech 1909-1913 následovala studia práv na Karlově univerzitě v Praze zakončená 12. prosince 1914 promocí a ziskem titulu JUDr. Dne 7. května 1919 byl Jan Vážný jmenován soudcem pro obvod Vrchního soudu v Praze. V letech 1919-1920 absolvoval studijní pobyt na univerzitě v Římě a roku 1922 na univerzitě v Palermu. Již v prosinci 1920 se habilitoval prací Actiones poenales (o změně pojmu a struktury soukromých trestních žalob v historickém vývoji). V letech 1920-1921 zároveň krátce pedagogicky působil na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a 20. května 1921 byl jmenován mimořádným profesorem římského práva na Univerzitě Komenského v Bratislavě. V roce 1927 přešel jako ordinárius tohoto oboru na Masarykovu univerzitu v Brně, kde se jako řádný profesor (jmenován 23. prosince téhož roku) ujal vedení semináře římského práva. V akademickém roce 1932-1933 zastával funkci děkana právnické fakulty.    

Profesor Jan Vážný byl autorem řady odborných prací. Nejvýznamnější je dvoudílná studie Římské právo obligační vydaná v Bratislavě v letech 1924 a 1927. Touto problematikou se zabýval i po svém příchodu do Brna v práci Naturali obligatio (1929), která získala mezinárodní uznání. V průběhu 30. let se pak Vážný zabýval římskými právními idejemi v občanském zákoníku a zejména římským civilním procesem. Díky péči profesora Hynka Bulína (1869-1950) bylo posmrtně vydáno i Vážného dílo Soustava práva římského, které se pak stalo vyhledávanou vysokoškolskou učebnicí. Mimoto byl členem Národní rady badatelské, Šafaříkovy učené společnosti, Právnické jednoty moravské a Institutio di Studi Legislativi v Římě.   

Jan Vážný uzavřel 10. června 1918 sňatek s Pavlou rozenou Bulínovou. Manželům se 8. ledna 1926 narodil syn Jan.

Po okupaci českých zemí nacistickým Německem a vzniku Protektorátu Čechy a Morava se profesor Vážný zapojil do ilegálního hnutí vysokoškolských pedagogů Masarykovy univerzity. Dne 23. prosince 1941 byl zatčen gestapem a umístěn do cely v policejní věznici v Kounicových kolejích. Nacisté jej 4. února 1942 převezli z Brna do Mauthausenu, kde zemřel po nelidském týrání již 18. dubna téhož roku. Jeho jméno v současnosti nese jedna z ulic v brněnské městské části Řečkovice.

Vladimír Černý

Prameny:

Archiv Masarykovy univerzity Brno, fond A1 Rektorát MU, karton 231/4313, osobní spis Jana Vážného.

Literatura: 

František X. Halas: Nacistická perzekuce na brněnské univerzitě v letech 1939-1945. In:  Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. C, Řada historická. Ročník 27-28, 1978-1979, č. C 25-26, s. 41-70.

Marta Kadlecová/Michaela Židlická/Karel Schelle: Život a dílo prof. JUDr. Jana Vážného. Brno 1993.