Bedřich Lamm 1930 - 1945

Narozen 23.1.1930 v Moravská Třebová
Zemřel 13.5.1945 v Mauthausen

Biografie

Bedřich Lamm - symbol nacistické perzekuce židovských dětí v Moravské Třebové

Bedřich se narodil v meziválečném období do tradiční židovské rodiny Lamm.

Jeho otec Alfréd přišel na svět v Lichnově u Bruntálu roku 1900 jako prvorozený syn Rosalie a Salamona Lammových. Měl mladšího bratra Bruna, který se po studiích usadil v Liberci, kde se oženil a pracoval jako bankovní úředník.

Bedřichova matka Josefína se narodila v Moravské Třebové roku 1900 jako třetí a poslední dítě manželů Jetty a Sigmunda Holzmannových. Nejstarším sourozencem byl bratr Oskar, který byl za první světové války vážně zraněn, ale nakonec se však šťastně vrátil domů. Sestra Klára se provdala za Heřmana Kurze z Prostějova. Společně žili v Prostějově na ulici Žeranovského a ve městě provozovali obchod se smíšeným zbožím. Zajímavostí je, že manželé Kurzovi byli zároveň i bratranec a sestřenice. Heřmanova maminka totiž byla starší sestrou Jetty Holzmann.

Alfréd a Josefína uzavřeli sňatek v roce 1929 a svůj domov nalezli u Josefíniných rodičů v Moravské Třebové na Holzmaisterstrasse v domě čp. 35 (dnes Lanškrounská 35), kde provozovali obchod s látkami.

V druhé polovině roku 1938 byla odtržena část Československa a vznikla Říšská župa Sudety, složená ze tří obvodů. Moravská Třebová byla začleněna do Vládního obvodu Opava. Z obav o bezpečnost se Bedřichovi rodiče rozhodli poslat svého, tehdy osmiletého syna Bedřicha do Prostějova, kde našel přechodný domov u tety Kláry a strýce Heřmana. Oni sami však zůstali v Moravské Třebové, protože nechtěli opustit živnost ani Josefíninu 72letou matku.

Na jaře roku 1939 obsadila německá vojska i zbytek Československa, čímž vznikl tzv. Protektorát Čechy a Morava. Represe židovského obyvatelstva se stupňovala a tvrdě dolehla i na Bedřichovu rodinu.

První obětí se stala manželka strýce Bruna Rosa, která se ze soustavného nátlaku gestapa zhroutila. Zemřela v sanatoriu v červnu 1941. Koncem roku 1941 zatklo gestapo i strýce Bruna a odvleklo ho do ghetta v Terezíně (Theresienstadt). V červenci 1942 byl do Terezína deportován také malý Bedřich spolu s tetou Klárou a strýcem Heřmanem. O rok později byli Kurzovi převezeni do Osvětimi, kde zahynuli. V srpnu 1942 zemřela babička Jetty, jejíž ostatky byly uloženy na katolickém hřbitově v Moravské Třebové. Na podzim téhož roku byla ve vysokém věku deportována do Terezína i druhá babička, Rosalie Lamm, která zde o rok později zemřela. V únoru 1943 gestapo násilně deportovalo na východ Bedřichovy rodiče a strýce Oskara. Transportní listina ze dne 27. února 1943 je poslední zmínkou o manželech Lammových i o strýci Oskarovi. V květnu 1944 byli transportováni do koncentračního tábora v Osvětimi Bedřich a strýc Bruno. Bedřich úspěšně prošel úvodní selekcí a putoval s vytetovaným vězeňským číslem A 2434 do pobočného pracovního tábora v Sosnovci (Auschwitz-Sosnowitz). Také strýc Bruno prošel selekcí a skončil v pobočném táboře Blechhamer.

V Sosnovci byl Bedřich nasazen do továrny vyrábějící komponenty pro děla. V druhé polovině ledna roku 1945, kdy se přiblížila Rudá armáda, tábor byl zrušen a vězni byli vyhnáni na strastiplný pochod smrti do Opavy. Přeživší do cíle dorazili 26. ledna k večeru a přenocovali na dvou statcích. V pondělí dopoledne zbylé vězně odvezli z opavského vlakového nádraží na otevřených nákladních vozech do koncentračního tábora Mauthausen. Tento transport přijel do koncentračního tábora počátkem února 1945 a byl poslední, který do Mauthausenu dorazil z Osvětimi.

Během pochodu smrti oslavil Bedřich patnácté narozeniny. Do Mauthausenu dorazil ve vážném zdravotním stavu s těžkými omrzlinami na nohou. Téměř bezvládné tělo bylo ponecháno bez pomoci v bloku pro umírající, označeném „kříž 30“. Přesto svůj boj o život vyhrál a dostal nové vězeňské číslo 125827. Osvobození americkými vojáky se dočkal, ale svobody si dlouho neužil. Dne 13. května 1945 podlehl tuberkulóze v péči 131. evakuační nemocnice USA, která v Mauthausenu působila.

Z celé rodiny přežil nacistické pronásledování jediný strýc Bruno. Během bombardování tábora byl zraněn a zůstal na ošetřovně, zatímco ostatní vězni byli hnáni na pochod smrti. Zázrakem přežil i následný masakr na ošetřovně. Po válce se podruhé oženil a vychovával dceru Danielu. Roku 1980 zemřel na srdeční chorobu, byl zpopelněn a uložen do společného hrobu v Liberci. Jeho druhá manželka Regina zemřela v roce 1992. Daniela je dnes jedinou žijící osobou, která spojuje rodinu Lamm s přítomností, a je nevlastní sestřenicí mladého Bedřicha.

Od roku 2021 byl Vladimírem Nevludem zahájen historický výzkum Bedřicha Lamma a jeho rodiny, jenž vyústil ve vybudování trvalého historického odkazu Bedřicha Lamma i jeho nejbližších.

V roce 2023 byl v Prostějově na ulici Žeranovského před domem č. 17 spolkem CEBENA – cesta bezmoci a naděje, z.s., uložen „Kámen zmizelého“ – jako pocta prvnímu českému vězni z pochodu a transportu smrti Osvětim – Opava – Mauthausen. Finanční prostředky na jeho zhotovení poskytla spolku CEBENA opavská společnost HAVEL – VRATA / MARKÝZY / ROLETY s.r.o.

Koncem roku 2023 odhalil spolek CEBENA – cesta bezmoci a naděje, z.s., s městem Moravská Třebová pamětní desku rodinám Lamm a Holzmann, poté byly manželům Lammovým a strýci Oskarovi Holzmannovi na stejném místě uloženy i kameny zmizelých.

V roce 2025 byl v rámci projektu „Nikdo by neměl být zapomenut aneb příběh mladého židovského chlapce z Moravské Třebové“ Bedřich zapsán mezi významné osobnosti města Moravská Třebová. U příležitosti výročí jeho narození a úmrtí si stovky studentů místních škol připomněly jeho životní příběh dlouhým průvodem se zapálenými svíčkami v doprovodu úderů zvonů z farního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Záštitu nad projektem převzali místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jan Bartošek, náměstek hejtmana Pardubického kraje Pavel Šotola, Federace židovských obcí ČR, Památník Terrezín a Památník Mauthausen. Autorem projektu byl Vladimír Nevlud, předseda spolku CEBENA. Téhož roku byl odkaz Bedřicha Lamma zařazen do mezinárodního projektu „Mezinárodní pamětní cedule Mauthausen“ v Rakousku.

 

Vladimír Nevlud, Předseda sdružení CEBENA – cesta bezmoci a naděje, z.s. (2025)

 

Vladimír Nevlud – autor životního příběhu B. Lamma:

„Nikdo z nás si nemůže vybrat, do jaké doby a místa se narodí. Mladý Bedřich neměl tolik štěstí jako my, aby mohl žít plnohodnotný život. Bojoval s nepřízní osudu nesmírně statečně. Přál si jenom žít. Vydržel 7 dlouhých let nesmírných útrap, bití a ponižování, aby se jeho velké a smutné srdce zastavilo už osmý den vysněné svobody. Tento příběh by se měl stát pro nás mementem a zároveň okamžikem uvědomění, jaké šťastné životy vlastně všichni dnes žijeme.“

Daniela Kronďáková – dcera Bedřichova strýce Bruna:

„Bedřichův strýc Bruno se po válce stal manželem mé maminky, a tím i mým tatínkem. Byl člověkem značně vzdělaným a skromným, ale zároveň velmi uzavřeným a tichým. Naučil mne milovat literaturu a vedl mne k aktivnímu způsobu života. O svém válečném trápení nikdy nehovořil. Teprve vnoučata mu přinesly vnitřní uvolnění a klid. Byl mi v životě velkou oporou a já jsem ho za to velmi milovala.“

Tento životopis je součástí databáze vypátraných vězňů z pochodu smrti Osvětim – Opava –Mauthausen, již sestavil předseda spolku CEBENA – cesta bezmoci a naděje, z.s., Vladimír Nevlud. V této databázi je Bedřich Lamm evidován pod číslem 672.

(CEBENA - Cesta bezmoci a naděje, z. s. | Pustá Polom | Facebook)

Umístění v prostoru