Jan Čipera 1889 - 1945

Narozen 16.8.1889 v Liteň u Berouna
Zemřel 1.5.1945 v Mauthausen

Biografie

Narodil se v rodině řídícího učitele; byl české národnosti a římsko-katolického vyznání.

Středoškolské vzdělání získal na vyšším českém reálném gymnáziu v Praze III. Po maturitě pokračoval ve studiu na Vysoké škole báňské v Příbrami, které úspěšně zakončil složením druhé státní zkoušky z oboru hutního inženýrství. V letech 1915–17 a 1921–24 zde působil jako asistent ústavu všeobecného hutnictví, hutnictví kovů a nauky o solivarnách. V dubnu 1917 nastoupil vojenskou sluÅ bu. V jejím rámci byl od listopadu téhož roku přidělen do Škodových závodů v Plzni, kde byl zaměstnán ve slévárně železa a kovů. Od začátku následujícího roku byl přeložen jako odborník (inženýr-chemik) do cínových dolů Škodových závodů v Krupce u Teplic, kde působil coby zástupce závodního přednosty a vykonával dohled nad úpravnami rud. Během svého působení zde nechal zřídit nové laboratoře úpraven rud. Ve funkci zástupce závodního přednosty cínových dolů provedl systematické chemické rozbory nalezišť cínové a wolframové rudy v Krušných horách. Roku 1921 se vrátil na místo asistenta stolice všeobecnéh o hutnictví na Vysoké škole báňské. Od akademického roku 1923–24 byl jmenován honorovaným docentem nauky o topeništích a od letního semestru 1925–26 byl pověřen konáním přednášek z nauky o topeništích, která zahrnovala teorii hoření, problematiku topenišť pro pevná, tekutá i plynná paliva, zamezení tepelným ztrátám, příčiny vzniku kouře a jeho zamezení a odstranění. V Příbrami působil, paralelně s úřednickým zaměstnáním, až do konce 30. let. V letech 1924 a 1925 byl rovněž profesorem Státní průmyslové školy v Kladně. Koncem roku 1924 nastoupil na místo prozat& iacute;mního technického úředníka strojního odboru č. 15 stavebního úřadu hl. města Prahy, pod který spadala agenda topírenské policie a kontroly uhlí a byl rovněž zodpovědný za kontrolu uhlí pro pražské školní a obecní budovy. Roku 1931 se stal vrchním technickým komisařem hl. města Prahy a služební postup ve službách pražského magistrátu dovršil v červnu 1936, kdy byl jmenován technickým radou hl. města Prahy. Zároveň pracoval jako tepelně technický poradce ústavů „Humanity“, Spolku pro péči o zdraví dělnictva v Praze, sanatoria v Prosečnici, Ústředního svazu nemocenských pojišťoven a Okresní nemocenské pojišťovny v Praze.

V letech 1931–33 se coby poradce Svazu výrobců kachlového zboží při Ústředním svazu čs. průmyslníků zabýval ve vlastní soukromé laboratoři výzkumy domácích topenišť a moderních kamen stejně jako otázkou dokonalého bezdýmného spalování. I ve druhé polovině 30. let se věnoval obdobným výzkumům pro živnostenská a průmyslová topeniště. Nové poznatky publikoval v odborných časopisech. Pořádal rovněž odborné i popularizační přednášky.

V období protektorátu žil střídavě v Praze a na svém statku. V říjnu 1944 byl pravděpodobně současně se svou manželkou zatčen pražským gestapem a umístěn ve vyšetřovací vazbě v Praze-Pankráci. Příčiny jeho zatčení nejsou přesně známy; gestapo jako důvod zatčení uvedlo obligátní „podporování nepřátel Říše“. Po vynesení rozsudku byl deportován do koncentračního tábora v Mauthausenu.

J. Čipera zemřel v Mauthausenu těsně před osvobozením 1. 5. 1945 ve věku šestapadesáti let na následky infekčního onemocnění. Jeho manželka byla popravena o pouhý den později 2. 5. 1945 v terezínské Malé pevnosti.

 

Michal Novotný

Umístění v prostoru