František Schacherl 1887 - 1944

Narozen 4.10.1887 v Třeboň
Zemřel 11.7.1944 v Mauthausen

Biografie

V letech 1902-1905 studoval na Obchodní akademii českoslovanské v Praze, kde s vyznamenáním maturoval. Poté vstoupil do benediktinského řádu a studoval v Seckau, Praze a Římě, kde roku 1914 obdržel doktorát teologie. Ten si dal posléze nostrifikovat na univerzitě ve Štýrském Hradci. V letech 1916-1921 následovala studia fyziky a chemie na Karlově univerzitě v Praze a po úspěšném složení státních zkoušek obdržel Schacherl roku 1922 titul doktora přírodních věd. Jeho disertační práce nesla název O vlivu tlaků nižších jedné atmosféry na refrakci vodíku. V tomtéž roce začal pracovat jako asistent ústavu anorganické chemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. V letech 1931-1932 pobýval Schacherl jako stipendista italské vlády v Římě a v letech 1934-1935 pracoval v pařížském Ústavu průmyslové fyziky a chemie. Mezitím se roku 1932 habilitoval spisem O vlivu kysličníku dusičitého na světélkování fosforu pro obor anorganické chemie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Poté zde pracoval jako soukromý docent a roku 1938 bylo zahájeno profesorské řízení, které však již nemohlo být vzhledem k uzavření českých vysokých škol nacisty v listopadu 1939 ukončeno.

František Schacherl byl autorem řady česky a francouzsky psaných vědeckých i popularizačních studií zejména z oboru chemie. Jeho nejvýznamnějšími díly jsou monografie Rukopisy po stránce chemické (Praha 1938) a Nitro atomů (Praha 1941). 

Po okupaci českých zemí nacistickým Německem se docent Schacherl zapojil do odboje brněnských vysokoškolských pracovníků a mimo jiné spolupracoval s profesorem Janem Florianem na přípravě destrukčních prostředků určených k sabotážním akcím na železničních tratích. Gestapo jej zatklo 17. října 1941 v Lipůvce, okres Brno-venkov. Po převozu zatčeného do Brna byla u něj v bytě provedena domovní prohlídka a příslušníci gestapa nalezli seznam obsahující jména různých osob a jejich peněžité dary pro odboj. Dále také Schacherlův deník a mapku zhotovenou profesorem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Františkem Koláčkem, který rovněž působil v odboji a 7. května 1942 byl popraven v Mauthausenu. Byla na ní vyznačena místa určená pro shozy parašutistů, což gestapu usnadnilo další zásahy proti české rezistenci. Po výsleších však Schacherla 28. října 1941 propustilo pod podmínkou, že dovede příslušníky nacistického bezpečnostního aparátu na stopu jednoho z vůdců českého odboje docenta Vladimíra Krajiny (1905-1993), se kterým měl přímé spojení. To se po válce stalo příčinou Schacherlova obvinění z prozrazení odbojové sítě pracovníků Masarykovy univerzity. Skutečností však zůstává, že řada pracovníků této univerzity byla zatčena již dříve. Schacherl úkoly zadané gestapem nesplnil, takže byl 3. dubna 1943 znovu zatčen a odeslán do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde jej nacisté 11. července 1944 umučili.

 

Vladimír Černý

 

Prameny:

Archiv Masarykovy univerzity, fond A6 Osobní spisy Přírodovědecké fakulty, karton 10, signatura 13/4, osobní spis Františka Schacherla.

Literatura:

Jiří Pulec: Případ Schacherl. In: Univerzitní noviny, roč. 7, 2000, č. 3 a 4, s. 52-57 a 32-34.       

František Vašek/Zdeněk Štěpánek: První a druhé stanné právo na Moravě (1941-1942). Brno 2002.

Umístění v prostoru