Vladislav Fiala 1914 - 1944

Narozen 19.3.1914 v Myslibořice
Zemřel 27.9.1944 v Mauthausen

Biografie

Mládí

Vladislav Fiala se narodil 19. března 1914 v Myslibořicích Jakubu Fialovi a Anežce Fialové, rozené Drbalové. V roce 1920 nastoupil do Obecné školy a školní docházku ukončil 28. června 1925. Od 1. září pokračoval ve vzdělávání na Občanské škole smíšené v Hrotovicích. Poté nastoupil do učení, když si vybral pekařské řemeslo. To také sám vykonával. Přesto se chtěl Vladislav Fiala dále vzdělávat. V roce 1936 nastoupil do jednoročního učebního kurzu při chlapecké měšťanské škole v Jemnici.

Možná právě rok studia na jemnické měšťanské škole způsobil, že se zde seznámil se svojí pozdější ženou Boženou Holečkovou, která pocházela z Pálovic, kde se 26. července 1916 narodila Františku a Marii Holečkovým.

Vojenská služba

Vojenskou prezenční službu vykonával Vladislav Fiala 1. října 1935 u 24. pěšího pluku. Díky poddůstojnické škole byl postupně povyšován: 16. dubna 1936 do hodnosti svobodníka, 1. listopadu 1936 desátníka a 1. července 1937 četaře. Kariéru v armádě si však prodloužil. 1. října 1937 se stal délesloužícím poddůstojníkem. Jako délesloužící odešel Vladislav Fiala do civilu až se zánikem české branné moci v červnu 1939.

Nástup okupace

Po likvidaci branné moci byl Vladislav Fiala „volán k vládnímu vojsku do Benešova“. Zařazen byl tehdy u 1. roty 4. praporu. Brzy si však podal vlastní žádost o propuštění, kterému bylo 11. října 1939 vyhověno.

K 27. listopadu se hlásil u prezidia ministerstva obchodu v Praze. Asi na základě vzájemné domluvy partnerů se zrodila myšlenka, aby Vladislav Fiala požádal o přeložení do Moravských Budějovic. Žádosti mu bylo vyhověno a 18. srpna 1940 nastupuje v Moravských Budějovicích na katastrálním úřadě.

Roku 1941 se Vladislav Fiala a Božena Holečková vzali. 17. června 1942 se jim narodila dcera Oluška.

Odbojová činnost

Vladislav Fiala byl od samého počátku vzniku odbojové organizace Obrany národa jejím členem. Z Prahy dovážel na Moravu odbojový časopis V boj. Po definitivním rozbití celé organizace ON na jaře 1940 jeho odbojová činnost neustala. Jako úředník katastrálního úřadu se snažil navázat kontakt se zbylými vyššími důstojníky bývalého 24. pěšího pluku. To se mu podařilo a stal se členem odbojové skupiny Bílá Hora, které Fiala dodával zprávy politického, hospodářského i vojenského charakteru.

V noci z 3. na 4. října 1941 byla zlikvidována vysílačka Sparta II, která zajišťovala spojení mezi domácím odbojem a Londýnem. S činností této vysílačky byl bezprostředně spjat i železniční zaměstnanec Rudolf Volek. Za pomoci manželů Bílkových se podařilo dostat Rudolfa Volka na Moravu, k Vladislavu Fialovi. Ten pak sehnal pro Volka další ubytování.

Paraskupina Spelter

4. května 1944 byla na katastru obce Kramolín vysazena skupina Spelter.

Parašutisté se po čase dostali do prostoru odbojové organizace v Myslibořicích. Ladislav Papula, člen myslibořické organizace, se o parašutistech přechovávaných v hájence Na Ostrých dozvěděl od hajného Vitouše. Papula tuto novinu pověděl Vladislavu Fialovi, kterého dobře znal, neboť jejich rodiny v Myslibořicích žily v sousedství. V noci ze 4. na 5. června 1944 bylo z Papulova statku navázáno rádiové spojení. Odvysílala se celá dislokace vládního vojska chystajícího se v těchto dnech na odjezd do Itálie. Tuto cennou informaci předal parašutistům Vladislav Fiala.

Bylo však nutné celou odbojovou práci posunout dál. Najít spojení na ústředí ať již v Praze, nebo v Brně. O pražskou cestu se snažil hlavně Vladislav Fiala. Chtěl oživit staré spojení na Obranu národa, se kterou spolupracoval již v roce 1940.

Další naději přinesl Ladislav Papula, který v roce 1944 navázal spojení na brněnskou odbojovou organizaci. Vladislav Fiala o tomto kontaktu informoval moravskobudějovické odbojáře. Ti však projevovali ke kanálu na Brno nedůvěru a stále se spíše snažili obnovit spojení na ústředí v Praze.

Na druhé straně parašutisty kontakt na odbojovou organizaci v Brně velmi zajímal. Naléhali proto na Papulu, aby zorganizoval kontakt s jejími vedoucími činiteli. To se také Papulovi podařilo. Na poslední organizační schůzce s brněnskými odbojáři, kteří ve skutečnosti patřili pod volavčí síť brněnského gestapa, byli přítomni i Vladislav Fiala a František Valenta. Parašutisté tak 13. června 1944 odvysílali, že díky kontaktu na brněnskou organizaci se mohou přesunout k Brnu.

15. června 1944 se ale ve vysílání BBC objevilo varování před konfidenty brněnského gestapa. Toto varování mělo za následek velkou policejní akci, při které byli zatčeni všichni nejbližší spolupracovníci paraskupiny SPELTER. Při přestřelce na hájence Na Ostrých paraskupina SPELTER ztratila svého velitele rotného Kotáska. Zbylí parašutisté Rudolf Novotný a Jan Vavrda při útěku z hájenky nastoupili cestu do Šebkovic k rolníkovi Antonínu Plichtovi, který je bez problémů ukryl na svém statku.

Odtud parašutisté usilovali o navázání kontaktu s moravskobudějovickou odbojovou organizací. Zde opět hrála klíčovou roli osoba Vladislava Fialy. Gestapo o Vladislavu Fialovi vědělo ze schůzek brněnských konfidentů. Fiala na druhé straně věděl, že po něm gestapo usilovně pátrá. Vladislav Fiala proto rozhodl, že si v práci ze zdravotních důvodů vezme volno. Stejné nebezpečí ale hrozilo i Františku Valentovi.

Poté, co Antonín Plichta vyhledal Vladislava Fialu, Fiala vyzval představitele moravskobudějovického odboje Františka Přikryla, aby se o parašutisty postaral. Ten po čase Fialovi vzkázat, že provede převedení skupiny do bezpečnějších míst. Než však došlo ke schůzce parašutistů Rudolfa Novotného a Jana Vavrdy s Františkem Přikrylem v cihelně nad Moravskými Budějovicemi, byl Vladislav Fiala 19. srpna 1944 zatčen. Ve stejný den byl zadržen i František Valenta.

Mauthausen

Skupina odbojářů, která s parašutisty ze skupiny SPELTER úzce spolupracovala včetně Vladislava Fialy, čekala po jejich zatčení tajná likvidace bez soudního rozsudku v koncentračním táboře Mauthausen.

Ráno 27. září 1944 pak byli spolupracovníci paraskupiny SPELTER popraveni.

Závěr

Zpráva o smrti Vladislava Fialy přišla do Pálovic až po dvou měsících. „Tento rok byly vánoce jedny z nejsmutnějších,“ posteskla si Božena Fialová ve svém deníčku, když hodnotila uplynulý rok 1944.

 

Vlastislav Janík

Umístění v prostoru