Radim Nováček 1905 - 1942

Narozen 21.3.1905 v Ústí nad Orlicí
Zemřel 13.2.1942 v Mauthausen

Biografie

Byl jediným synem někdejšího omladináře a tajemníka okresního úřadu v Ústí nad Orlicí; byl vzdáleně příbuzný s historikem V. J. Nováčkem a chemikem R. Uzlem. Koncem 1930. let se zasnoubil s Emilií Šebkovou (jiné zdroje uvádí jméno Marie Jonová). Byl bezdětný, původně byl pokřtěn jako římský katolík, r. 1912 byl rodiči přihlášen ke starokatolické církvi a posléze byl bez vyznání.

Středoškolská studia absolvoval v letech 1916–24 na státním vyšším gymnáziu ve Vysokém Mýtě. Od zimního semestru 1924–1925 se zapsal ke studiu na PřF UK, obory chemie – přírodopis. Od roku 1927 působil jako pomocná vědecká síla a od roku 1929 jako asistent v Mineralogickém ústavu PřF UK. Po úspěšném absolvování vysokoškolských studií a vykonání státních a rigorózních zkoušek z mineralogie a petrografie a chemie byl téhož roku (1928) promován RNDr.; tématem jeho dizertační práce byly Granáty československ&yacu te;ch pegmatite (Věstník KČSN 1931). Roku 1936 se habilitoval na základě práce nazvané Study on some secondary uranium minerals (Věstník KČSN II. třída 1935). Po násilném uzavření českých vysokých škol přešel do Národního muzea v Praze, konkrétně do mineralogického oddělení; počítalo se ovšem s jeho návratem na univerzitu.

Ve středu jeho odborného zájmu nejdříve stály otázky související s biogenním dolomitem, souvislosti chemického složení vltavínů a jejich fyzikální vlastnosti, resp. rozdělení podle jednotlivých nalezišť. Následně se věnoval především kvantitativním mikrochemickým analýzám. Byl znám svou přesností: dokázal pracovat i s miligramovými množstvími zkoumaného materiálu; studoval přitom zejm. uranové nerosty. Neomezoval se přitom jen na chemickou analýzu, nýbrž vzorky sledoval i po stránce morfologie a krystalografie. Kromě jáchymovských i zahraničních nerostů, vz niklých přeměnou uraninu, studoval také minerály z nalezišť na Kladensku (mj. linnéit), ale také jihočeské a jihomoravské vltavíny. Bibliografie jeho publikovaných odborných prací obsahuje celkem 39 položek. Mezi nejpopulárnější patřil a patří mineralogický klíč Naše nerosty, jejich sběr a určování (Praha 1941, druhé doplněné vydání 1946). Radim Nováček byl mimořádným členem KČSN a externím členem Státního geologického ústavu, pracoval i v Přírodovědeckém klubu a v Čs. společnosti pro mineralogii a geologii. Byl také dopisujícím členem Státního geologického ústavu.

Počátkem roku 1940 se Radim Nováček zapojil do odboje. Pracoval v ÚVODu doc. Vladimíra Krajiny, udržoval také spojení se skupinou Nemo. Získával zprávy od informátorů, které předával k odvysílání vysílačkou Sparta I. Po příchodu R. Heydricha do Prahy byl zatčen 10. říjen 1941. Byl vyslýchán v sídle gestapa v Petschkově paláci a později vězněn ve vazební věznice v Praze­Pankráci. Dne 19. leden 1942 byl odsouzen pražským německým Stanným soudem k trestu smrti. Z pankrácké věznice byl 6. únor 1942 deportován do koncentračního tábora v Mauthausenu. Radim Nováček byl v Mauthausenu zastře len 13. únor 1942 ve věku nedožitých 37 let; jiné údaje uvádí popravu benzínovou injekcí či zápal plic. Věznění neunikla ani jeho snoubenka Emilie; byla deportována do koncentračního tábora v Ravensbrücku, kde několik dní po konci války zemřela na následky prožitých útrap.

Po skončení války byl roku 1947 jmenován in memoriam řádným profesorem mineralogie na PřF UK, a to se zpětnou účinností k 1. leden 1942. Již r. 1945 mu byl udělen Čs. válečný kříž 1939 in memoriam. Jeho jméno je připomenuto na pamětní desce v děkanátu PřF UK, Albertov 6, Praha 2, na pamětní desce obětem nacismu v budově pražského Národního muzea, resp. na rodném domě v Ústí nad Orlicí (Lázeňská ul. čp. 562). Nováčkův otec se zasloužil i o vznik Fondu Radima Nováčka při KČSN. R. 1967 byl oceněn udělením Medaile Emanuela Bořického in memoriam. Roku 1951 americký profesor C. Frondel nazval jménem nováčekit. Další příbuzný nerost, nesoucí Nováčkovo jméno, byl označen jako metanováčekit.

Michal V. Šimůnek – Jiří Martínek 

Umístění v prostoru