Miroslav Křivý 1896 - 1942

Narozen 23.1.1896 v Nová Říše
Zemřel 23.4.1942 v Mauthausen

Biografie

Pocházel z rodiny lékaře a tento fakt předurčil jeho životní dráhu. Po absolvování prvního českého státního gymnázia v Brně studoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy a 24. dubna 1920 zde dosáhl doktorátu veškerého lékařství. Po krátkém působení v Praze odešel následujícího roku do Bratislavy na nově zřízenou Univerzitu Komenského, kde působil řadu let. Nejprve jako klinický sekundář a posléze asistent neuropsychiatrické kliniky profesora Zdeňka Myslivečka (1881-1974). V letech 1924-1925 byl Křivý stipendistou v Paříži na Charcotově klinice a u profesora Georgese Bourguignona (1876-1963) v elektrofyziologické laboratoři v Salpetriére. V lednu 1929 se v Bratislavě habilitoval pro obor neurologie a psychiatrie spisem Fyziologie a patologie spánku. V následujícím roce stanul v čele bratislavské neurologicko-psychiatrické kliniky a po jmenování mimořádným profesorem 28. února 1933 se stal jejím přednostou. Řádným profesorem bratislavské univerzity byl Křivý jmenován roku 1936. Do Brna se vrátil až roku 1937, když 1. března převzal na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity zdejší neurologicko-psychiatrickou kliniku jakožto řádný profesor. V akademickém roce 1938-1939 zastával funkci děkana. Je autorem 45 prací věnovaných především neurologii a psychiatrii. Kromě své akademické činnosti často vystupoval jako soudní znalec v oboru psychiatrie a sepsal značné množství soudních psychiatrických posudků. Dále byl předsedou Spolku moravskoslezských ústavních a klinických psychiatrů, členem prezidia a předsedou sekce pro mládež duševně úchylnou při zemských péčích o mládež v Bratislavě a Brně, členem Sboru pro duševní hygienu a na Slovensku Šafaříkovy učené společnosti. 

Miroslav Křivý se v září 1937 oženil s Vlastou rozenou Prachařovou. Manželství bylo bezdětné, avšak z prvního manželství měla Vlasta Křivá dceru Evu, která přijala příjmení Mikušová Křivá. 

Po uzavření českých vysokých škol nacisty se profesor Křivý zapojil do odboje vysokoškolských pracovníků Masarykovy univerzity. Přestože byl vážně nemocen, brněnské gestapo jej 16. prosince 1941 zatklo a následně umístilo do policejní věznice v Kounicových kolejích. Již v té době se u něj projevovaly příznaky duodendálního vředu. Dne 3. února 1942 byl odtransportován do Mauthausenu. Těžká práce v lomu, hlad a zima jeho zdravotní stav dále zhoršily a k celkové slabosti se přidala avitaminóza a dyzenterie. V dolní končetině profesora Křivého se navíc objevila flegmóna, což byl počátek tragického konce. Jeho manželka Vlasta sice nakonec získala od nacistických úřadů povolení k operaci, ale to již přišlo pozdě. Miroslav Křivý zemřel ve svých 46 letech 23. dubna 1942. Jeho jméno dnes nese jedna z ulic v brněnské městské části Královo Pole.    

 

 

Vladimír Černý

 

Prameny:

Archiv Masarykovy univerzity Brno, fond A1 Rektorát MU, karton 305/16, osobní spis Miroslava Křivého.

Literatura:

Milan Bouchal: Prof. MUDr. Miroslav Křivý – padesáté výročí smrti. In: Universitas. Revue Masarykovy univerzity v Brně, 1992, č. 2, s. 43.

Zdeněk Štěpánek: Moravští lékaři a Mauthausen. In: Universitas. Revue Masarykovy univerzity v Brně, 1992, č. 6, s. 35-40.

Umístění v prostoru