Jan Jesenský 1904 - 1942

Narozen 5.3.1904 v Praha
Zemřel 24.10.1942 v Mauthausen

Biografie

Narodil se v rodině technického úředníka, měl jednoho mladšího bratra; jeho strýcem byl profesor zubního lékařství a jmenovec Jan Jesenský st. (1870–1947) a jejich předkem známý renesanční lékař a humanista Jan Jesenius (1566–1621). Roku 1927 se oženil s dr. Alžbětou Guttmannovou (1904–1942). Byl české národnosti a bez vyznání.

Středoškolská studia absolvoval na reálném gymnáziu na Smíchově. Po úspěšně složené maturitě dne pokračoval od zimního semestru 1922–23 ve studiu medicíny na Lékařské fakultě Karlovy univerzity; promován byl v prosinci 1927. Již během studia působil jako volontér a později jako demonstrátor na zubní klinice, kterou vedl jeho strýc. Po promoci nastoupil jako operační elév na chirurgické klinice. Po jednoroční prezenční vojenské službě (1928) opět nastoupil na zubní kliniku, prošel postupně všemi odděleními, ale nejvíce se zajímal o chirurgii a rentgenování. Od září 1929 zde působil jako honorovaný asistent a zároveň byl jmenov& aacute;n přednostou protetického oddělení. Žádost o habilitaci podal v lednu 1937, jako habilitační spis předložil práci Mikrobiologická studie o plokamobakteriích a jejich vztahu k zubnímu kazu. V pozici habilitovaného asistenta pak působil až do 17. listopad 1939. V květnu 1940 byl přidělen do vinohradské nemocnice jako neplacený asistent; až do zatčení také provozoval soukromou praxi na Starém Městě. Odborně věnoval patologii a terapii nemocí ústní dutiny, konzervační léčbě zubů a stomatologické protetice. První práci publikoval již roku 1926 a během jedenácti let do habilitace zveřejnil patnáct dalších. Publikoval zejm. souborné ze zahraniční literatury o běžných protetických otázkách. Zajímavou, a to i z hlediska metodologického, byla Jesenského habilitační práce zveřejněná pod názvem Mikrobiologická studie o plokamobakteriích a jejich vztahu k zubnímu kazu (Čs. stomatologie 34, 1936). Svým vymezením toto téma totiž spadalo do širokého zájmu školy prof. Jesenského o příčinách vzniku zubn& iacute;ho kazu. Experimentální část práce vykonal na Bakteriologickém ústavu LF UK v Praze pod vedením prof. Ivana  Honla a ve spolupráci s doc. Františkem Patočkou. Dále vydal také monografii Porcelánové jacketové korunky (Praha 1937). Až do zatčení pracoval s prof. Františkem Kostečkou na knize, která již nebyla vydána a která se měla nazývat Therapie čelistních zlomenin.

Po německé okupaci se zapojil finanční i další aktivní podporou do odboje; podporovali přímo i parašutisty před a po útoku na R. Heydricha. Během druhého stanného práva byl zatčen 23. červen 1942 a uvězněn v Praze­ Pankráci. Stejný den byla zatčena i jeho žena, která byla uvězněna na Karlově nám. Pražským německým Stanným soudem byl odsouzen 29. září 1942 k trestu smrti za napomáhání atentátníkům, když již dříve byl, 19. září 1942 suspendován. Následně byl deportován v rámci většího transportu příbuzných a pomocníků atentátníků přes terezínskou Malou pevnost do koncentračního tábora v Mauthausenu. Odtransportov& aacute;na byla také jeho žena, které navíc přitížilo, že byla židovského původu, a bratr Jiří. J. Jesenský byl spolu se svými nejbližšími zavražděn v Mauthausenu dne 24. říjen

1942 ve věku osmatřiceti let. V listopadu 1946 schválil profesorský sbor LF UK v Praze aklamací jmenování mimořádným profesorem zubního lékařství, k čemuž došlo až rozhodnutím prezidenta republiky 2. červen 1948, a to se zpětnou platností k 1. únor 1942. Roku 1946 mu byl udělen Čs. válečný kříž in  memoriam.

Michal V. Šimůnek

Umístění v prostoru