Vladimír Němec 1900 - 1942 Zpracovat

Vladimír Němec wurde in die Familie eines Metzgers geboren; im Jahre 1936 heiratete er Milada Košťálová, mit der er eine Tochter hatte. Er war tschechischer Nationalität und römisch-katholischen Glaubensbekenntnisses.

Die Mittelschulausbildung absolvierte er in den Jahren 1910-1918 an der II. tschechischen staatlichen Realschule in Brno (Brünn), wo er das Abitur mit Auszeichnung ablegte. Anschließend schrieb er sich an der Česká vysoka škola technická (Tschechische Technische Hochschule), Fachrichtung chemisch-technisches Ingenieurwesen ein, welche er im Jahre 1922 abschloss. Das Doktorat der technischen Wissenschaften erhielt er im Jahre 1926 auf Grundlage der Verteidigung seiner Dissertation zum Thema Sledování průběhu a výtěžku některých technicky důležitých elektrolys cestou interferometrickou (Überwachung des Verlaufs und Ertrags verschiedener technisch wichtiger Elektrolysen auf interferometrischem Weg). Nach dem Militärdienst war er ab dem Jahre 1924 als Assistent des Instituts für anorganische Chemie an der Tschechischen Technischen Hochschule Brno (Brünn) tätig. Im September 1925 trat er als Chemiker in das Forschungsinstitut für die Gerbereiindustrie ein. Nach einem halben Jahr wurde er Assistent des Instituts für Gerbereiwesen an der Tschechischen Technischen Hochschule Brno (Brünn) und ab dem Jahre 1929 war er erneut im Forschungsinstitut für die Gerbereiindustrie tätig, und zwar zuletzt als Stellvertreter des Direktors. Hierbei war er gleichzeitig Assistent an der VUT (Technische Universität Brünn). Hier stellte er im Jahre 1934 einen erfolgreichen Antrag auf Habilitation für die Fachrichtung Chemische Technologie von Gerbmitteln und Leder; die Habilitationsarbeit legte er zum Thema Tvorba kalu ve volných výluzích rostlinných třísliv (Bildung von Schlamm in freien Laugen pflanzlicher Gerbmittel) vor. Nach der Habilitierung hielt er bis zur Schließung der tschechischen Hochschulen Vorlesungen zur chemischen Technologie der Gerbmittel, die Bestandteil des Pflichtfaches chemische Technologie des Leders war. Daher wurde ihm seine Assistentenstelle bis zum Jahre 1944 verlängert.

Seit dem Jahre 1927 bis zu seiner Verhaftung publizierte Němec auf dem Gebiet der Lederchemie 50 Facharbeiten und Mitteilungen, und zwar oft in Zusammenarbeit mit Prof. Kubelka. Zusammen mit ihm schrieb er in der Zwischenkriegszeit drei Bücher: Analysa třísliv (Analyse der Gerbmittel I.) (Praha 1928), ferner die deutschsprachige Arbeit Die quantitative Gerbmittelanalyse (Wien 1930) und Třísliva rostlinná (Pflanzliche Gerbmittel) (Praha 1941; erweiterte Neuausgabe im Jahre 1951 unter der Bezeichnung Třísliva rostlinná a jejich náhražky (Pflanzliche Gerbmittel und ihre Ersatzmittel)). Seine Arbeiten veröffentlichte er ebenso in deutscher und englischer Sprache (Collegium, ISLTC-Journal u. a.). Er war langjähriger Vorsitzender der Brünner Zweigstelle des Verbands der Tschechischen Hochschulen und seit dem Jahre 1939 Mitglied der Moravská přírodovědecká společnost (Mährische Naturwissenschaftliche Gesellschaft). Seit dem Jahre 1935 war er tschechoslowakischer Delegierter in der internationalen Kommission International Society of Leather Trades Chemists (ISLTC).

Nach der Okkupation Tschechiens beteiligte er sich an der Widerstandsbewegung. Er war im mährischen Netz des Petitionsausschusses Věrni zůstaneme (Wir bleiben treu) (PVVZ) tätig. Nach einem Verrat wurde er am 06. Oktober 1941 festgenommen und bis zur Verhandlung vor dem Deutschen Standgericht Brünn am 21. Februar 1942 im Kounicovy kolej (Kaunitz-Wohnheim) eingesperrt und verhört. Dieses verurteilte ihn wegen der Zusammenarbeit mit Fallschirmspringern aus der UdSSR (Sowjetunion) zur Übergabe an die Gestapo. Nach dem Vortragen des Urteils wurde er mit mehreren Dutzend anderer mährischer Widerstandskämpfer in das Konzentrationslager Mauthausen verbracht. Vladimir Němec wurde am 7. Mai 1942 im Alter von 42 Jahren in Mauthausen hingerichtet.

Nach Kriegsende wurde ihm am 16. Februar 1946 das Tschechoslowakische Kriegskreuz in memoriam verliehen, am 09. August 1947 wurde er auf Antrag des Professorenkollegiums des Faches Chemieingenieurwesen zum ordentlichen Professor der Gerbmittel- und Ledertechnologie ernannt, und zwar rückwirkend zum 1. Mai 1942. An seinen Namen wird auf der Gedenktafel der in den Jahren 1942-1945 in Mauthausen zu Tode gefolterten Wissenschaftler und Lehrer der Technischen Hochschulen Brno und an der Gedenktafel im Gebäude der Baufakultät der Technischen Universität Brno (Brünn) (Žižkova-Straße 17) erinnert.

Alena Mikovcová

Narodil se v rodině uzenáře; roku 1936 se oženil s Miladou Košťálovou, s níž měl jednu dceru. Byl české národnosti a římsko­katolického vyznání.

Středoškolská studia absolvoval v letech 1910–18 na II. česk státní reálce v Brně, kde maturoval s vyznamenáním. Poté se zapsal na Českou vysokou školu technickou, odbor chemicko­technologického inženýrství, kterou zakončil roku 1922; doktorát technických věd obdržel roku 1926 na základě obhájení dizertace na téma Sledování průběhu a výtěžku některých technicky důležitých elektrolys cestou interferometrickou. Po vojenské službě působil od roku 1924 jako asistent Ústavu anorganické chemie české techniky v Brně a v září 1925 nastoupil jako chemik ve Výzkumném ústavu pro průmysl koželužský. Po půl roce se stal asiste ntem Ústavu pro koželužství na brněnské České vysoké škole technické a od roku 1929 opět působil ve Výzkumném ústavu pro průmysl koželužský, a to dokonce jako zástupce ředitele. Přitom byl zároveň asistentem na VUT. Zde podal roku 1934 úspěšnou žádost o habilitaci pro obor chemické technologie tříslovin a kůže; habilitační práci předložil na téma Tvorba kalu ve volných výluzích rostlinných třísliv (Technická hlídka koželužská 1934). Po habilitaci přednášel až do uzavření českých vysokých škol chemickou technologii tříslovin, která byla součástí povinného předmětu chemické technologie kůže. Poté mu byla prodloužena asistentura až do roku 1944.

Od roku 1927 až do svého zatčení publikoval V. Němec z oboru koželužské chemie na padesát odborných prací a sdělení, a to často ve spolupráci s prof. V. Kubelkou. Spolu s ním také v meziválečné době napsal tři knižní tituly: Analysa třísliv I. (Praha 1928), dále německá práce Die quantitative Gerbmittelanalyse (Vídeň 1930) a Třísliva rostlinná (Praha 1941; rozšířená reedice z r. 1951 pod názvem Třísliva rostlinná a jejich náhražky). Své práce uveř ejňoval rovněž v němčině a angličtině (Collegium, Journal ISLTC ad.) Byl dlouholetým předsedou brněnské pobočky Spolku asistentů českých vysokých škol a od roku 1939 členem Moravské přírodovědecké společnosti. Od roku 1935 byl čs. delegátem v mezinárodní komisi International Society of Leather Trades Chemists (ISLTC).

Po okupaci českých zemí se zapojil do odbojového hnutí. Byl činný v moravské síti Petičního výboru Věrni zůstaneme (PVVZ). Po prozrazení byl 6. říjen 1941 zatčen a až do přelíčení před německým brněnským Stanným soudem 21. únor 1942 vězněn a vyslýchán v Kounicových kolejích.  Ten jej odsoudil za spolupráci  s parašutisty ze SSSR k předání gestapu. Po vynesení rozsudku byl spolu s dalšími desítkami moravských odbojářů převezen do koncentračního tábora Mauthausen. V. Němec byl popraven v Mauthausenu 7. květen 1942 ve věku 42 let.

Po skončení války mu byl 16. únor 1946 udělen Čs. válečný kříž 1939 in memoriam a 9. srpen 1947 byl na návrh profesorského sboru odboru chemického inženýrství jmenován řádným profesorem technologie tříslovin a kůže, a to se zpětnou platností k 1. květen 1942. Jeho jméno je připomenuto na pamětní desce vědců a učitelů brněnských vysokých škol umučených v Mauthausenu v letech 1942–45 a na pamětní desce v budově Fakulty stavební VUT v Brně (Žižkova ul. 17).

Alena Mikovcová