Narozen 7.6.1901 v Brno Zemřel 7.5.1942 v Mauthausen
Biografie
Nach dem Abitur am I. tschechischen Staatlichen Gymnasium in Brünn am 8. Juli 1920 nahm er in demselben Jahr das Studium an der Medizinischen Fakultät der Masaryk-Universität auf. Ihn fesselte vor allem die Anatomie und 1923 wurde er Assistent am Anatomischen Institut bei Professor Otomar Völker (1871-1955). An diesem Arbeitsplatz blieb er auch nach seiner Promotion zum Doktor der Medizin am 15. Dezember 1928 und widmete sich der wissenschaftlichen sowie pädagogischen Tätigkeit. Im Verlaufe des Jahres 1931 unternahm er eine Studienreise durch Deutschland und Polen, wobei er spezialisierte medizinische Institute in Berlin, Hamburg, Posen, Warschau, Krakau und Kiew besuchte. Im Januar 1932 verteidigte er erfolgreich seine Habilitationsschrift Somatické změny podmíněné dlouhodobou hrou kopané (Durch langfristiges Fussballspielen bedingte somatische Veränderungen) und anschließend wurde er zum Dozenten für normale Anatomie ernannt. Am 2. September 1937 folgte die Ernennung zum außerordentlichen Professor. Nach der Pensionierung Professor Völkers wurde Professor Hora im Februar 1939 zum Leiter des Anatomischen Instituts der Medizinischen Fakultät der Masaryk-Universität ernannt.
Professor Hora ist Autor von 37 wissenschaftlichen Arbeiten, in denen er sich vor allem mit dem Einfluss des Sportunterrichts und Sports auf den Bewegungsapparat des Menschen beschäftigte. Außer an der Masaryk-Universität war er pädagogisch im „Kurs für die Weiterbildung von Sportlehrern“ an Oberschulen in Brünn tätig und ab 1937 war er dort Direktor. Gemeinsam mit Professor Völker arbeiteten sie an einem mehrbändigen Anatomielehrbuch, das auf Grund der eintretenden Kriegsereignisse jedoch leider nicht vollendet werden konnte. So erschien 1939 nur der erste Band unter dem Titel Nauka o kostech (Knochenlehre). Nach der Schließung der tschechischen Hochschulen durch die Nationalsozialist*innen im November 1939 wurde Professor Hora Direktor der Krankenpflegerinnenschule in Brünn. Für die Schülerinnen bereitete er damals das Werk Anatomie pro ošetřovatelky (Anatomie für Krankenpflegerinnen) vor, aber nicht einmal das konnte auf Grund der aktiven Teilnahme Horas am antinazistischen Widerstand vollendet werden.
Neben seiner Arbeit an der Masaryk-Universität war Professor Hora Mitglied einer Reihe von wissenschaftlichen Gesellschaften einschließlich der Biologischen Gesellschaft in Brünn und der Tschechoslowakischen biotypologischen Gesellschaft in Zlín. Im Oktober 1935 wurde er zum Mitglied des Beirats für Körperkultur beim Ministerium für öffentliches Gesundheitswesen und Körperkultur der Tschechoslowakischen Republik ernannt.
Die Ehefrau von Karel Hora war Olga Horová geb. Berková. Die Ehe blieb kinderlos.
Nach der Besetzung der böhmischen Länder durch das NS-Regime und der Errichtung des Protektorats Böhmen und Mähren war Karel Hora in der Gruppe der Brünner Hochschullehrer unter der Leitung von Professor Jan Florian tätig. Die Gestapo verhaftete ihn am 4. Oktober 1941 und danach wurde er im Polizeigefängnis im Kaunitz-Kolleg eingesperrt. Das Brünner Standgericht verurteilte Professor Hora am 13. Januar 1942 zum Tode und es folgte sein Abtransport nach Mauthausen. Am 7. Mai 1942 endete hier das Leben von Karel Hora auf dem Richtplatz zusammen mit über 70 Vertretern des mährischen Widerstandes. Unter ihnen befanden sich noch drei Professoren der Masaryk-Universität, und zwar Jan Florian, František Koláček und Antonín Šimek. Karel Hora wurde am 31. Mai 1946 posthum zum ordentlichen Professor der normalen Anatomie mit Wirksamkeit vom 1. Mai 1942 ernannt.
Vladimír Černý
Vladimír Černý, geb. 1975 in Svitavy, studierte Geschichte und Politologie an der Masaryk-Universität in Brno. Gegenwärtig unterrichtet er extern am Lehrstuhl für Internationale Beziehungen und europäische Studien an der Fakultät für soziale Studien und am Institut für Geschichte der Philosophischen Fakultät der Masaryk-Universität.
Quellen:
Archiv der Masaryk-Universität Brünn, Fond A1 Rektorat der Masaryk-Universität, Karton 61/1294, persönliche Akte von Karel Hora.
Literatur:
Páč, Libor: Profesor MUDr. Karel Hora (Professor Dr. med. Karel Hora). In: Universitas. Revue Masarykovy univerzity v Brně, 1992, Nr. 3, S. 47.
Páč, Libor: Sté výročí narození prof. MUDr. Karla Hory (100. Geburtstag von Prof. Dr. med. Karel Hora). In: Universitas. Revue Masarykovy univerzity v Brně, 2001, Nr. 3, S. 22-23.
Po maturitě na I. českém státním gymnáziu v Brně 8. července 1920 zahájil téhož roku studium na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Zaujala jej především anatomie a v roce 1923 se stal asistentem anatomického ústavu u profesora Otomara Völkera (1871-1955). Na tomto pracovišti také zůstal po své promoci doktorem veškerého lékařství 15. prosince 1928 a věnoval se vědecké i pedagogické činnosti. V průběhu roku 1931 absolvoval studijní cestu po Německu a Polsku, přičemž navštívil specializované lékařské ústavy v Berlíně, Hamburku, Poznani, Varšavě, Krakově a Lvově. V lednu 1932 úspěšně obhájil habilitační práci Somatické změny podmíněné dlouhodobou hrou kopané a následně byl jmenován docentem normální anatomie. Dne 2. září 1937 následovalo jmenování mimořádným profesorem. Po odchodu profesora Völkera do penze byl profesor Hora v únoru 1939 jmenován přednostou Anatomického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Profesor Hora je autorem 37 vědeckých prací, v nichž se zabýval především vlivem tělesné výchovy a sportu na pohybovou soustavu člověka. Mimo Masarykovu univerzitu pedagogicky působil v kurzu pro vzdělávání učitelů tělesné výchovy na středních školách v Brně a od roku 1937 byl jeho ředitelem. Společně s profesorem Völkerem pracovali na několikasvazkové učebnici anatomie, která však bohužel nemohla být vzhledem k nastupujícím válečným událostem dokončena. Roku 1939 tak vyšel pouze první díl pod názvem Nauka o kostech. Po uzavření českých vysokých škol nacisty v listopadu 1939 se stal profesor Hora ředitelem ošetřovatelské školy v Brně. Pro studenty tehdy připravoval dílo Anatomie pro ošetřovatelky, avšak ani to nemohlo být dokončeno vzhledem k Horově aktivní účasti v protinacistickém odboji.
Vedle své práce na Masarykově univerzitě byl profesor Hora členem řady vědeckých společností včetně Biologické společnosti v Brně a Československé biotypologické společnosti ve Zlíně. V říjnu 1935 obdržel funkci člena Poradního sboru pro tělesnou výchovu při Ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy Československé republiky.
Manželkou Karla Hory byla Olga Horová, rozená Berková. Manželství zůstalo bezdětné.
Po nacistické okupaci českých zemí a vzniku Protektorátu Čechy a Morava působil Karel Hora ve skupině brněnských vysokoškolských učitelů pod vedením profesora Jana Floriana. Gestapo jej zatklo 4. října 1941 a poté následovalo uvěznění v policejní věznici v Kounicových kolejích. Brněnský stanný soud odsoudil profesora Horu 13. ledna 1942 k trestu smrti a následoval transport do Mauthausenu. Dne 7. května 1942 zde život Karla Hory skončil na popravišti společně s dalšími 71 představiteli moravského odboje. Mezi nimi se nacházeli další tři profesoři Masarykovy univerzity, a to Jan Florian, František Koláček a Antonín Šimek. In memoriam byl Karel Hora 31. května 1946 jmenován řádným profesorem normální anatomie s účinností od 1. května 1942.
Vladimír Černý
Prameny:
Archiv Masarykovy univerzity Brno, fond A1 Rektorát MU, karton 61/1294, osobní spis Karla Hory.
Literatura:
Páč, Libor: Profesor MUDr. Karel Hora. In: Universitas. Revue Masarykovy univerzity v Brně, 1992, č. 3, s. 47.
Páč, Libor: Sté výročí narození prof. MUDr. Karla Hory. In: Universitas. Revue Masarykovy univerzity v Brně, 2001, č. 3, s. 22-23.