Karel Vrba 1875 - 1941 Zpracovat

Das Feuer im Treibstofflager Welzel brach in der Nacht vom 30. auf den 31. August 1941 gegenüber dem Bahnhof in Náchod aus. Es folgte eine Verhaftung unschuldiger Menschen, da das Feuer als Sabotageakt qualifiziert wurde. Auch später wurde nicht nachgewiesen, wer es gelegt hatte. Insgesamt wurden aus Náchod am 9. September 1941 71 Personen in die Kleine Festung Terezín (Theresienstadt) gebracht, darunter 31 Juden; bei diesen 71 Personen sind die Besitzer des Lagers Karel und František Welzel, die separat verhört wurden, nicht mit eingerechnet. Zusammen mit 29 verhafteten Bürgern aus Úpice (Eipel) bildeten sie die von der Gestapo verlangten einhundert Geiseln. Ein Teil von ihnen wurde zu Beginn des 1. Standrechts nach dem Amtsantritt von Reinhard Heydrich (Anfang Oktober 1941) in das KZ Mauthausen verschleppt, von diesen kehrte Ende des Jahres 1942 ein einziger zurück - Hubert Rokoš, der Sohn des gleichnamigen Eigentümers des Bahnhofsrestaurants in Náchod. Nach den bisher ermittelten Informationen wurden im KZ Mauthausen elf Bürger Náchods zu Tode gefoltert, einschließlich des Eigentümers des Treibstofflagers, Karl Welzel. In der Kleinen Festung Terezín (Theresienstadt) kam ein Bürger aus Úpice (Eipel) um. Die übrigen wurden nach 2 Monaten am 31. Oktober 1941 entlassen und kehrten nach Hause zurück.

Karel Vrba war seit dem Jahre 1906 in Náchod tätig. Neben seiner Anstellung als Rechtsanwalt bekleidete er eine Reihe öffentlicher Ämter. 20 Jahre lang war er Sekretär der Náchoder Zweigstelle des Tschechoslowakischen Industrieverbands. Im Jahre 1938 trat er wegen der politischen Situation von seinem Amt zurück. Auf der Hauptversammlung der Náchoder Gummiwerke bedankte sich deren Besitzer J. Kudrnáč bei ihm für seine langjährige Tätigkeit. Ab dem 15. März 1939 durfte er als Jude nicht mehr als Rechtsanwalt tätig sein. Im Jahre 1940 wurde er aus dem Vorstand der Bezirks-Krankenversicherung abberufen und musste auch sein Amt in der Gemeindevertretung aufgeben.

Er war ledig, kümmerte sich um seine Mutter Klára Vrbová, geb. Picková (1850-1943 Ghetto Theresienstadt) und er adoptierte die Tochter seiner Cousine Eva Gertruda Hatschková (1917-1943 KZ Auschwitz).

Kurz vor dem 2. Weltkrieg zogen sie in ein eigenes modernes Mietshaus um, das bis heute in Náchod als „Vrbák“ (Vrbák-Haus) bezeichnet wird.

Nach dem Brand im Treibstofflager Welzel in Náchod wurde er als Geisel in Haft genommen. Eine ärztliche Bescheinigung über seinen schlechten Gesundheitszustand half nicht. Am 9. September 1941 wurde er von Náchod in die Kleine Festung in Terezín (Theresienstadt) verbracht. Von dort wurde er wahrscheinlich nach einem Monat in das KZ Mauthausen transportiert, wo er am 18. Oktober 1941 umkam. Gemäß einer Nachricht aus dem Nationalarchiv Prag-Chodovec hatte er die Häftlingsnummer 6425.

Alena Čtvrtečková

Alena Čtvrtečková forscht und publiziert zur jüdischen Verfolgung in Náchod (Tschechische Republik)

Quellen:

SOkA Náchod, Inventurbogen aus dem Jahre 1921, Karton 90, Palackého 83, Wohnung Nr. 2 – JUDr. Vrba Karel.

SOA Zámrsk, Albert Hardtke Ls 33/47, Blatt 89 - Vrba Karel.

Náchoder Blätter Nr. 48 vom 16.12.1938, S. 1-2.

Náchoder Blätter Nr. 38 vom 27.09.1940, S. 3.

Náchoder Blätter Nr. 13 vom 24.03.1939, S. 3.

Šimáně, Jan: Je tady Gestapo! (Hier ist die Gestapo!) (Náchod 1938-1945), Červený Kostelec (Rothkosteletz) 1946, S. 194.

www.holocaust.cz/cz 2/victims/document/14105 - Mitteilung über den Tod von Klára Vrbová, Ghetto Terezín (Theresienstadt).

TPK, S. 1085 - Klára Vrbová., S. 1080 – Hatschková Gertruda.

SOkA Náchod, MěNV Náchod, Inv.-Nr. 1338, Karton 65, Nachlass von JUDr. Vrba.

Požár Welzelova skladiště pohonných hmot vypukl v noci z 30. na 31. srpna 1941 naproti vlakovému nádraží v Náchodě. Následovalo zatýkání nevinných lidí, neboť požár byl kvalifikován jako sabotáž. Ani později se neprokázalo, kdo ho založil. Celkem bylo z Náchoda 9. září 1941 posláno do Malé pevnosti Terezín 71 osob, z toho 31 Židů; do čísla 71 nejsou započítáni majitelé skladiště Karel a František Welzelovi, kteří byli vyslýchání zvlášť. Společně s 29 zatčenými občany z Úpice tvořili gestapem požadovanou 100 rukojmích. Část jich byla na počátku 1. stanného práva po nástupu Reinharda Heydricha (počátkem října 1941) poslána do KT Mauthausen, z nich se koncem roku 1942 vrátil jeden - Hubert Rokoš, syn stejnojmenného majitele nádražní restaurace v Náchodě. Podle dosud zjištěných informací bylo v KT Mauthausen umučeno jedenáct náchodských občanů, včetně majitele skladiště Karla Welzela. V Malé pevnosti Terezín zahynul jeden občan z Úpice. Ostatní byli po 2 měsících k 31. říjen 1941 propuštěni a vrátili se domů.

V Náchodě působil od roku 1906. Kromě svého zaměstnání (advokát) zastával řadu veřejných funkcí. Po 20 let byl tajemníkem náchodské pobočky Ústředního svazu československého průmyslu. V prosinci 1938 z této funkce kvůli politické situaci odstoupil. Na valné hromadě mu za jeho dlouholetou činnost poděkoval majitel náchodské gumovky J. Kudrnáč. Od 15. březen 1939 nesměl jako Žid vykonávat advokátní praxi. V roce 1940 byl odvolán z představenstva Okresní nemocenské pojišťovny a musel rezignovat i na funkci v obecním zastupitelstvu.

Byl svobodný. Pečoval o svou matku Kláru Vrbovou, rozenou Pickovou (1850-1943 ghetto Terezín), osvojil si sestřinu dceru Evu Gertrudu Hatschkovou (1917-1943 KT Osvětim).

Krátce před 2. světovou válkou se přestěhovali do vlastního moderního činžovního domu, kterému se dodnes v Náchodě říká „Vrbák“.

Po požáru Welzelova skladiště pohonných hmot v Náchodě byl vzat do vazby jako rukojmí. Nepomohla lékařská vysvědčení o jeho špatném zdravotním stavu. Dne 9. září 1941 byl z Náchoda poslán do Malé pevnosti v Terezíně. Odtud asi po měsíci do KT Mauthausen, kde zahynul 18. říjen 1941. Podle zprávy z Národního archivu Praha-Chodovec měl vězeňské číslo 6425.

Alena Čtvrtečková

Prameny:

SOkA Náchod, Sčítací arch z r. 1921, karton 90, Palackého 83, byt č. 2 – JUDr. Vrba Karel.

SOA Zámrsk, Albert Hardtke, Ls 33/47, list 89 – Vrba Karel.

Náchodské listy č. 48 z 16. 12. 1938, s. 1-2.

Náchodské listy č. 38 z 27. 9. 1940, s. 3.

Náchodské listy č. 13 z 24. 3. 1939, s. 3.

Šimáně, Jan: Je tady Gestapo!, (Náchod 1938-1945), Červený Kostelec 1946, s. 194.

www.holocaust.cz/cz 2/victims/document/14105- Oznámení o úmrtí Kláry Vrbové, ghetto Terezín.

TPK, s. 1085 - Klára Vrbová., s. 1080 – Hatschková Gertruda.

SOkA Náchod, MěNV Náchod, inv. č. 1338, karton 65, pozůstalost po JUDr. Vrbovi.