Antonín Prokeš 1889 - 1941 Zpracovat

Antonín Prokeš war Landwirtschaftsökonom und Soziologe der ländlichen Regionen. Er wurde in die Familie eines Schlossers geboren. Er hatte zwei Schwestern und einen Bruder und war mit Františka, geborene Jirsíková, verheiratet, mit der er einen Sohn hatte. Prokeš war tschechischer Nationalität.

Nach dem Mittelschulstudium am Realgymnasium am Prager Kleinstädter Ring studierte er an der Tschechischen Technischen Hochschule (ČVUT) in Prag, Fachrichtung Ingenieurswesen der Landwirtschaft. Nach Absolvierung des Hochschulstudiums arbeitete er kurz als Ingenieur am Institut für landwirtschaftliche Buchhaltung beim Landwirtschaftlichen Rat für das Königreich Böhmen. Nach Ausbruch des Ersten Weltkrieges wurde er zum Dienst in die österreichisch-ungarische Armee berufen, allerdings noch im selben Jahr auf unbestimmte Zeit vom Militärdienst befreit.

Nach dem Entstehen der unabhängigen Tschechoslowakei wurde er zunächst Sekretär im Landwirtschaftsministerium, später ebendort Leiter der handelspolitischen Abteilung, Abteilungsrat und Anfang der 1930er-Jahre Oberabteilungsrat. Er nahm an zahlreichen Verhandlungen teil, bei denen internationale Handelsverträge abgeschlossen wurden, so beispielsweise im Jahre 1920 in Paris anlässlich des Handelsvertrages zwischen der Tschechoslowakei und Frankreich, im Jahre 1923 zwischen der Tschechoslowakei und Italien und im Jahre 1928 zwischen der Tschechoslowakei und Polen. Im Jahre 1926 war er Delegierter der Hauptversammlung von Vertretern des Internationalen landwirtschaftlichen Instituts in Rom.

Neben der amtlichen Agenda widmete er sich auch der theoretischen Arbeit, und zwar vor allem auf dem Gebiet der landwirtschaftlichen Statistik und der Soziologie der ländlichen Regionen. Seit dem akademischen Jahr 1925/1926 hielt er Vorträge an der Hochschule für spezielle Wissenschaften an der ČVUT in Prag. Zunächst war er als Supplent tätig, im Jahre 1928 wurde er dann zum besoldeten Dozenten für das Fach Enzyklopädie der Landwirtschaft ernannt. In seinen Publikationen beschäftigte er sich vor allem mit aktuellen landwirtschaftlichen und landwirtschaftlich-wirtschaftlichen Fragen. Zu seinen wichtigsten Arbeiten zählen Zemědělství v obchodní smlouvě Československa s Polskem (Die Landwirtschaft im Handelsvertrag Tschechoslowakei und Polen, 1926), L’apercu de l’agriculture en Tchécoslovaquie (1926), Mezinárodní ústav zemědělský v Římě (Internationales landwirtschaftliches Institut in Rom, 1928), Některé otázky z oboru péče o blaho venkova (Einige Fragen aus dem Fachgebiet Fürsorge über den Wohlstand der ländlichen Regionen, 1927), Agricultural Aid in Czechoslovakia (1929), Dispositions faites de la part de l’Administration de l’État en faveur de l’agricolture tchéchoslovaque pendant les dix années derniéres (1929), The Czechoslovak Village (1937), L‘embellissement de la vie rurale en Tchécoslovaquie (nach 1930), Československá účast na V. mezinárodním kongresu pro zvelebení venkova v Diekirchu (Die Teilnahme der Tschechoslowakei am V. Internationalen Kongress zur Förderung des Dorflebens in Diekirch, 1936). In den 1930er-Jahren widmete er sich den mit Modernisierungsplänen der ländlichen Regionen zusammenhängenden Fragen und zwar einschließlich autokratischer Konzepte wie beispielsweise in seiner Arbeit Nová zemědělská Itálie (Das neue landwirtschaftliche Italien, 1938). Mit ähnlichen Fragen in tschechischen und mährischen Verhältnissen setzte er sich Ende der 1930er-Jahre in seinen Arbeiten Sány: vzorná česká vesnice s vyvinutým družstevnickým životem (Sány: beispielhaftes tschechisches Dorf mit entwickeltem Genossenschaftsleben, 1938), Půda a národové (Der Boden und die Nationen, 1939), Vývoj hospodářských poměrů v jihočeské vsi Buku (Die Entwicklung landwirtschaftlicher Verhältnisse im südböhmischen Dorf Buk) (1939) auseinander.

Antonín Prokeš war Mitglied der Tschechischen Landwirtschaftlichen Akademie, der Masaryk-Akademie der Arbeit, der Tschechischen Statistischen Gesellschaft, des Staatlichen Statistischen Rates, des Slawischen Instituts, des wissenschaftlichen Beirats beim Internationalen landwirtschaftlichen Institut in Rom, der Internationalen Kommission zur Verschönerung des Lebens am Lande, sowie der Landwirtschaftlichen Einheit (des Ausstellungsausschusses). Er war auch Vizepräsident der Meliorationskommission zur Verschönerung der Dorflandschaft mit Sitz in Brüssel. Weiter redigierte er die Fachzeitschrift des Landwirtschaftsministeriums und war Co-Redakteur der Zeitschrift L'Ést européen agricole.

Antonín Prokeš wurde am 2. Juli 1941 von der Prager Gestapo wegen Widerstandstätigkeit im Rahmen des Landwirtschaftlichen Protektoratsministeriums verhaftet; zusammen mit ihm wurde auch seine Ehefrau in Haft genommen. Er wurde zunächst in Praha-Pankrác gefangen gehalten und von dort nach der Urteilsverkündigung in das Konzentrationslager Mauthausen deportiert. Der Benachrichtigung der Lagerverwaltung zufolge starb er in Mauthausen im Alter von 52 Jahren, angeblich infolge eines Schlaganfalles am 21. Dezember 1941.

Alena Mikovcová

Alena Mikovcová ist Historikerin und Archivarin der Landwirtschaftlichen Universität G. J. Mendel in Brünn; sie beschäftigt sich mit der Universitäts- und Wissenschaftsgeschichte in Mähren im 20. Jahrhundert.

Aus dem Tschechischen von Jana Starek

Antonín Prokeš was an agricultural economist and sociologist of rural regions. He was born into a metalworker’s family. He had two sisters and one brother and married Františka, née Jirsíková, with whom he had a son. Prokeš was of Czech nationality.

After completing his secondary education at the grammar school on Prague’s Kleinstädter Ring (Malé náměstí) street, he studied at the Czech Technical University (ČVUT) in Prague, specialising in agricultural engineering. After graduating he worked briefly as an engineer at the Institute for Agricultural Accounting, part of the accounting department of the Agricultural Council for the Kingdom of Bohemia. After the outbreak of the First World War he was called up for service in the Austro-Hungarian army, but in the same year was released from conscription for an indefinite period.

After the establishment of an independent Czechoslovakia, he initially became a secretary at the Agriculture Ministry, then head of the trade policy department, departmental adviser and, in the early 1930s, senior departmental adviser. He took part in numerous negotiations in which international trade agreements were concluded, for example in 1920 in Paris in the trade agreement between Czechoslovakia and France, in 1923 between Czechoslovakia and Italy and in 1928 between Czechoslovakia and Poland. In 1926 he was a delegate at the general assembly of representatives of the International Institute of Agriculture in Rome.

In addition to his official agenda he devoted himself to theoretical work, especially in the field of agricultural statistics and the sociology of rural regions. From the academic year 1925/26 onwards he gave lectures at the College for Special Sciences at the ČVUT in Prague. Initially he worked as a substitute teacher, but in 1928 was appointed a salaried lecturer for the subject Encyclopaedia of Agriculture. In his publications he focused especially on current issues in agriculture and agricultural economics. His most important works include Zemědělství v obchodní smlouvě Československa s Polskem (Agriculture in the trade agreement between Czechoslovakia and Poland, 1926), L’apercu de l’agriculture en Tchécoslovaquie (1926), Mezinárodní ústav zemědělský v Římě (International Institute of Agriculture in Rome, 1928), Některé otázky z oboru péče o blaho venkova (Some questions on the subject of ensuring the livelihood of rural regions, 1927), Agricultural Aid in Czechoslovakia (1929), Dispositions faites de la part de l’Administration de l’État en faveur de l’agricolture tchéchoslovaque pendant les dix années derniéres (1929), The Czechoslovak Village (1937), L‘embellissement de la vie rurale en Tchécoslovaquie (after 1930), Československá účast na V. mezinárodním kongresu pro zvelebení venkova v Diekirchu (Czechoslovakia’s participation in the 5th International Congress for the Promotion of Village Life in Diekirch, 1936). In the 1930s he addressed questions associated with modernisation plans for rural regions, including authoritarian concepts, as seen in his paper Nová zemědělská Itálie (The new agricultural Italy, 1938). He dealt with similar questions in Czech and Moravian contexts in the late 1930s in his papers Sány: vzorná česká vesnice s vyvinutým družstevnickým životem (Sány: An exemplary Czech village with developed cooperative life, 1938), Půda a národové (Soil and nations, 1939), Vývoj hospodářských poměrů v jihočeské vsi Buku (The development of agricultural affairs in the southern Bohemian village of Buk, 1939).

Antonín Prokeš was a member of the Czech Agricultural Academy, the Masaryk Academy of Labour, the Czech Statistical Association, the State Statistical Council, the Slavonic Institute, the Conseil Scientifique of the International Institute of Agriculture in Rome, the International Commission for the Improvement of Rural Life and the Agricultural Unit (of the Exhibition Committee). He was also vice president of the Brussels-based Amelioration Committee for Improvement of the Village Landscape. Furthermore, he edited the specialist journal of the Agriculture Ministry and was co-editor of the magazine L'Ést européen agricole.

Antonín Prokeš was arrested on 2 July 1941 by the Prague Gestapo for resistance activities within the Agriculture Ministry of the Protectorate; his wife was also detained with him. He was initially held in Praha-Pankrác and, after being sentenced, deported from there to the Mauthausen concentration camp. According to reports by the camp administration, he died in Mauthausen at the age of 52, allegedly as a result of a stroke on 21 December 1941.

Alena Mikovcová

Translation into English: Joanna White

Narodil se v rodině zámečníka, měl dvě sestry a jednoho bratra. Oženil se s Františkou roz. Jirsíkovou, s níž měl jednoho syna. Byl české národnosti.

Po středoškolských studiích na malostranském reálném gymnáziu pokračoval ve studiu na ČVUT v Praze, obor zemědělského inženýrství. Po jejich zakončení pracoval krátce jako inženýr ústavu pro zemědělské účetnictví účetního odboru Zemědělské rady pro království České. Po vypuknutí první světové války byl povolán do rakouskouherské armády, nicméně ještě téhož roku byl na neurčito zproštěn vojenské služby. Po vzniku samostatného Československa se stal nejprve tajemníkem na ministerstvu zemědělství, později tamtéž přednostou obchodně-politického oddělení, odborovým radou a na počát ku 30. let vrchním odborovým radou. Účastnil se četných jednání k uzavření mezinárodních obchodních smluv jako např. roku 1920 v Paříži o obchodní smlouvě mezi Československem a Francií, roku 1923 mezi Československem a Itálií a roku 1928 mezi Československem a Polskem. Roku 1926 byl delegátem na valné hromady zástupců Mezinárodního ústavu zemědělského v Římě.

Vedle úřední agendy se věnoval také teoretické práci, a to zejména v oblasti zemědělské statistiky a sociologie venkova. Od akademického roku 1925–1926 přednášel na Vysoké škole speciálních nauk při ČVUT v Praze. Nejdříve byl suplentem a roku 1928 zde byl jmenován honorovaným docentem pro obor encyklopedie zemědělství. Ve svých pracích se věnoval zejména aktuálním zemědělským a zemědělskohospodářským otázkám. Mezi jeho důležitější práce patří Zemědělství v obchodní smlouvě Československa s Polskem (1926), L’ apercu de l’ agriculture en Tchécoslovaquie (1926), Mezinárodní ústav zemědělský v Římě (1928), Některé otázky z oboru péče o blaho venkova (1927), Agricultural Aid in Czechoslovakia (1929), Dispositions faites de la part de l’ Administration de l’ État en faveur de l’ agriculture chécoslovaque pendant les dix années derniéres (1929), The Czechoslovak Village (1937), L’ embellissement de la vie rurale en Tchécoslovaquie (po 1930), Československá účast na V. mezinárodním kongresu pro zvelebení venkova v Diekirchu (1936). Ve 30. letech se věnoval otázkám spojeným s plány na modernizaci venkova, a to včetně konceptů autokratických jako např. v práci Nová zemědělská Itálie (1938). Obdobné problematice v českých a moravských poměrech se věnoval na konci 30. let v pracích Sány: vzorná česká vesnice s vyvinutým družstevnictv&iac ute;m (1938), Půda a národové (1939), Vývoj hospodářských poměrů v jihočeské vsi Buku (1939). Antonín Prokeš byl členem Čs. akademie zemědělské, Masarykovy akademie práce, Čs. statistické společnosti, Státní rady statistické, Slovanského ústavu, Conseil scientifique při Mezinárodním ústavu zemědělském v Římě, Mezinárodní komise pro zvelebení života na venkově, Zemědělské jednoty (výstavního výboru); byl také viceprezidentem Meliorační komise pro zvelebení venkova se sídlem v Bruselu. Dále redigoval Věstník ministerstva zemědělství a byl spoluredaktorem časopisu L’ Est européen agricole.

Antonín Prokeš byl zatčen pražským gestapem pro odbojovou činnost v rámci protektorátního ministerstva zemědělství 2.7.1941; spolu s ním byla zatčena i jeho manželka. Nejdříve byl vězněn v Praze-Pankráci a odtud po vynesení rozsudku deportován do koncentračního tábora v Mauthausenu. Podle sdělení táborové správy zemřel v Mauthausenu raněn mrtvicí ve věku dvaapadesáti let údajně 21.12.1941.

Alena Mikovcová