Jindřich Šenk 1914 - 1942 Zpracovat

Das Feuer im Treibstofflager Welzel brach in der Nacht vom 30. auf den 31. August 1941 gegenüber dem Bahnhof in Náchod aus. Es folgte eine Verhaftung unschuldiger Menschen, da das Feuer als Sabotageakt qualifiziert wurde. Auch später wurde nicht nachgewiesen, wer es gelegt hatte. Insgesamt wurden aus Náchod am 9. September 1941 71 Personen in die Kleine Festung Terezín (Theresienstadt) gebracht, darunter 31 Juden; bei diesen 71 Personen sind die Besitzer des Lagers Karel und František Welzel, die separat verhört wurden, nicht mit eingerechnet. Zusammen mit 29 verhafteten Bürgern aus Úpice (Eipel) bildeten sie die von der Gestapo verlangten einhundert Geiseln. Ein Teil von ihnen wurde zu Beginn des 1. Standrechts nach dem Amtsantritt von Reinhard Heydrich (Anfang Oktober 1941) in das KZ Mauthausen verschleppt, von diesen kehrte Ende des Jahres 1942 ein einziger zurück - Hubert Rokoš, der Sohn des gleichnamigen Eigentümers des Bahnhofsrestaurants in Náchod. Nach den bisher ermittelten Informationen wurden im KZ Mauthausen elf Bürger Náchods zu Tode gefoltert, einschließlich des Eigentümers des Treibstofflagers, Karl Welzel. In der Kleinen Festung Terezín (Theresienstadt) kam ein Bürger aus Úpice (Eipel) um. Die übrigen wurden nach 2 Monaten am 31. Oktober 1941 entlassen und kehrten nach Hause zurück.

Im Frühjahr 1941 wurde Šenk in das Strafarbeitslager Lety, Außenposten Mirovice, einberufen, wie seine Ehefrau Anna in ihrem am 19. März 1941 an das Kreisamt Náchod übersandten Antrag auf Unterstützung anführte.

Nach dem Brand im Treibstofflager Welzel in Náchod wurde er am 31. August 1941 als Geisel in Haft genommen und am 9. September 1941 in die Kleine Festung Terezín (Theresienstadt) transportiert. Wahrscheinlich nach einem Monat wurde er in das KZ Mauthausen gebracht. Gemäß einer Mitteilung des Nationalarchivs Praha kam Jindřich Šenk am 14. März 1942 um.

Ing. Josef Výborný (Pardubice-Pardubitz) beschäftigte sich mit dem Schicksal der Opfer des Zweiten Weltkriegs, die aus Heřmanův Městec (Hermannstädtel) stammten. Dank dessen besitzt er von seinem Mitschüler Alois Šenk eine Kopie einer Postkarte aus Mauthausen, die Jindřich Šenk an seine Ehefrau Anna geschickt hatte.

Abschrift:

„An Frau Anička Šenková, Náchod II, Branka 799, Protektorat Böhmen und Mähren.

Befinde mich ab 15. Oktober 1941 im Konzentrationslager Mauthausen (Oberdonau), Block: 12, Stube A.

Meine Adresse: Šenk Jindřich, Nr. 6127, geb. 14. Juli 1914, K. – L. Mauthausen (Oberdonau), Block: 12, Stube: A.“

Alena Čtvrtečková

Alena Čtvrtečková forscht und publiziert zur jüdischen Verfolgung in Náchod (Tschechische Republik).

Quellen:

SOkA Náchod, OkÚ Náchod, Karton 207, III/8 – Antrag von Anna Šenková auf Unterstützung vom 19. März 1941.

SOkA Náchod, Kreisamt Náchod III 1939-1944, Katalog der Präsidialakten, Karton 195, Nr. 1396 – Antrag von Anna Šenková auf Unterstützung nach Verhaftung ihres Ehemannes, September 1941.

Abschrift des Schreibens von der Zusammenkunft von Alena Čtvrtečková mit Ing. Josef Výborný, Pardubice-Zelené předměstí, Wolkerova 2136, wahrscheinlich im Jahre 2008.

Nationalarchiv Prag 4-Chodovec, Fonds der Okkupations-Gefängnisakten (Abkürzung OVS), Karton 29, Verzeichnis der in Mauthausen verstorbenen Personen mit tschechoslowakischer Staatsangehörigkeit - deren Todesdaten.

Požár Welzelova skladiště pohonných hmot vypukl v noci z 30. na 31. srpna 1941 naproti vlakovému nádraží v Náchodě. Následovalo zatýkání nevinných lidí, neboť požár byl kvalifikován jako sabotáž. Ani později se neprokázalo, kdo ho založil. Celkem bylo z Náchoda 9. září 1941 posláno do Malé pevnosti Terezín 71 osob, z toho 31 Židů; do čísla 71 nejsou započítáni majitelé skladiště Karel a František Welzelovi, kteří byli vyslýchání zvlášť. Společně s 29 zatčenými občany z Úpice tvořili gestapem požadovanou 100 rukojmích. Část jich byla na počátku 1. stanného práva po nástupu Reinharda Heydricha (počátkem října 1941) poslána do KT Mauthausen, z nich se koncem roku 1942 vrátil jeden - Hubert Rokoš, syn stejnojmenného majitele nádražní restaurace v Náchodě. Podle dosud zjištěných informací bylo v KT Mauthausen umučeno jedenáct náchodských občanů, včetně majitele skladiště Karla Welzela. V Malé pevnosti Terezín zahynul jeden občan z Úpice. Ostatní byli po 2 měsících k 31. říjen 1941 propuštěni a vrátili se domů.

Na jaře 1941 byl povolán do kárného pracovního tábora v Letech, pošta Mirovice, což uvádí jeho manželka Anna v žádosti o podporu zaslanou na Okresní úřad v Náchodě 19. březen 1941.

Po požáru Welzlova skladiště pohonných hmot v Náchodě byl 31. srpen 1941 vzat do vazby jako rukojmí a 9. září 1941 transportován do Malé pevnosti v Terezíně. Asi po měsíci byl poslán do KT Mauthausen. Podle sdělení z Národního archivu Praha Jindřich Šenk zahynul 14. březen 1942.

Ing. Josef Výborný (Pardubice) se zabýval osudem obětí druhé světové války původem z Heřmanova Městce. Díky tomu vlastní od svého spolužáka Aloise Šenka kopii dopisnice z Mauthausenu, kterou Jindřich Šenk zaslal své manželce Anně.

Opis:

„An Frau Anička Šenková, Náchod II, Branka 799, Protektorat Böhmen und Mähren.

 Befinde mich ab 15. říjen 1941 im Konzentrationslager Mauthausen (Oberdonau), Block: 12, Stube A.

Meine Adresse: Šenk Jindřich, Nr. 6127, geb. 14. červenec 1914, K. – L. Mauthausen (Oberdonau), Block: 12, Stube: A.“

Alena Čtvrtečková

Prameny:

SOkA Náchod, OkÚ Náchod, karton 207, III/8 – žádost Anny Šenkové o podporu ze dne 19. březen 1941.

SOkA Náchod, OkÚ Náchod III 1939-1944, katalog presidiálních spisů, karton 195, č. 1396 – žádost Anny Šenkové o podporu po zatčení manžela, září 1941.

Opis dopisu ze setkání Aleny Čtvrtečkové s Ing. Josefem Výborným, Pardubice – Zelené předměstí, Wolkerova 2136, asi v r. 2008.

Národní archiv Praha 4 – Chodovec, fond Okupační vězeňské spisy (zkratka OVS), karton 29, seznam zemřelých osob čs. státní příslušnosti z Mauthausenu – data jejich úmrtí.