Vladislav Fiala 1914 - 1944 Bearbeiten

Vladislav Fiala wurde am 19. März 1914 in Myslibořice geboren. Nach Beendigung der Grundschule machte er eine Ausbildung zum Bäcker. Den Militärdienst leistete er von 1935 bis 1937 beim 24. Infanterie-Regiment. Anstatt ins Zivilleben zurückzukehren, verpflichtete er sich, mit 1. Oktober 1937 als Unteroffizier weiterzudienen. Nach der Okkupation der Tschechoslowakei durch das Deutsche Reich im März 1939 wechselte er ins Zivilleben.

Im Protektorat Böhmen und Mähren begann sich militärischer Widerstand zu formieren. Dieser erhielt den Namen Obrana národa (ON, Verteidigung der Nation) und setzte sich aus ehemaligen Offizieren und Unteroffizieren der tschechoslowakischen Armee zusammen. Allmählich bildete sich eine militärische Struktur heraus, die sich von der Kompanie- über die Bataillons- bis hin zur Regiments-Ebene erstreckte.

Der erste Organisator dieser Untergrundeinheiten in Mährisch-Budweis war der ehemalige Kommandant des 24. Infanterie-Regiments, Oberst d. G. Jiří Jaroš. Allmählich gelang es ihm, eine Widerstandsgruppe auch aus den Reihen ehemaliger Soldaten außerhalb des politischen Bezirks Mährisch-Budweis aufzubauen. Schließlich wurde er Kreis-Kommandant, dem die Bezirke Velké Meziříčí, Třebíč, Moravské Budějovice, Moravský Krumlov, Jemnice, Jevišovice, Hrotovice und der übrige Teil von Znojmo unterstanden. Bereits im November 1939 führten Untersuchungen der Gestapo zur Aufdeckung der Widerstandsbewegung, erste Festnahmen folgten. Oberst d. G. Jiří Jaroš wurde am 1. Dezember 1939 verhaftet.

Bis zum Frühjahr 1940 wurden weitere 60 Mitstreiter festgenommen. Vladislav Fiala war von Beginn an Mitglied der ON. Nach der Zerschlagung der ON im Frühjahr 1940 stellte er seine Tätigkeiten im Widerstand nicht ein. Er unterstützte die Fallschirmspringer, die das Attentat auf Reinhard Heydrich verübten, versteckte Widerstandskämpfer und brachte die südmährischen Gruppen mit dem Widerstand in Prag in Kontakt. Am 27. Mai 1942, jenem Tag, an dem die tschechoslowakischen Fallschirmspringer den stellvertretenden Reichsprotektor Reinhard Heydrich liquidierten, nahm die Gestapo den Kommandanten der Widerstandsbewegung Karl Nejedlý, genannt „Kapitán Nemo“, und das Ehepaar Bílek fest. Die Verbindungen zum Prager Widerstand brachen ab. Im Mai 1944 setzte die Royal Air Force die nachrichtendienstlich tätige Verbindungsgruppe „Spekter“ bei Kramolín ab, um deren Eingliederung sich Vladislav Fiala bemühte.

Die Gestapo wusste von Vladislav Fiala durch Treffen von Brünner Konfidenten mit den Fallschirmspringern, die das Heydrich-Attentat verübt hatten.

Sie kam zu dem Schluss, dass in Mährisch-Budweis eine Widerstandsgruppe existiere und der Schlüssel zu deren Zerschlagung ausgerechnet Vladislav Fiala sei. Dieser versteckte sich damals zunächst im Depositorium des Museums in Mährisch-Budweis, dann abwechselnd in Lesonice, bei seinem Schwager in Šemíkovice sowie bei Verwandten in Jevíčko. Am 19. August 1944 wurde Vladislav Fiala am Bahnhof in Jemnice festgenommen, am nächsten Tag mit dem Zug ins Gestapo-Gefängnis nach Jihlava sowie weiter nach Brno ins Kaunitz-Kolleg überstellt. Er wurde zahlreichen Verhören unterzogen, die die Gestapo auf die Spur der Heydrich-Attentäter sowie die verbliebenen Widerstandskämpfer in Mährisch-Budweis führen sollte.

Als die Gestapo-Beamten Gewissheit hatten, dass sie von den Festgenommenen nichts in Erfahrung bringen konnten, was zur Ausforschung weiterer Personen führen würde, die die Attentäter unterstützt hatten, teilten sie die Gruppe dem Transport nach Mauthausen zu. In den Erinnerungen von Vojtěch Hradecký, der sich am gleichen Transport wie Vladislav Fiala befand, heißt es:[1] „Zum Ersticken heiß war es im Gefangenenwaggon, in dem sie uns am 21. September 1944 von Brno über Wien ins Konzentrationslager Mauthausen brachten.“ Es war keine direkte Fahrt. In Wien mussten sie vier Tage auf die Weiterfahrt warten, bis sie „am 25. September gefesselt und noch bei Dunkelheit in Autos zum Zug gebracht wurden. Es dauerte beinahe einen Tag, bis wir Mauthausen erreichten.“ Der Transport war bereits um ungefähr 100 Russen und Polen erweitert worden. „Nach dem Verlassen des Zuges [...] übernahmen SS-Männer unseren gesamten Transport und wir bekamen sofort zu spüren, was das Konzentrationslager Mauthausen ist! Sie jagten uns schnellen Schrittes über die Stadt zum Lager, das auf einem Hügel liegt. Die Frauen konnten nicht mithalten und so musste die SS das Tempo verlangsamen, was ihre Wut steigerte.“

Am schwersten vom ganzen Transport hatte es der 66-jährige Augustin Papula. Er konnte nicht mehr gehen und so mussten ihn sein Sohn Ladislav und Vojtěch Hradecký, einer der Gefangenen des Transportes, abwechselnd tragen. Nach der Ankunft im Lager wurden einige sowjetische Offiziere vom Transport separiert. „Auch die Familien Papula, Holeček, Urbánek und Fiala wurden selektiert. Dann wurden wieder alle zusammengeführt und sie brachten uns zum Bad. Wir standen vor dem Gebäude des Bades, als ein SS-Mann völlig außer Atem angelaufen kam und die selektierten Tschechen und Tschechinnen abführte.“

Ihr letzter Weg führte, wie bereits für viele Gefangene vor ihnen, zum Lagerbunker. Hier warteten sie entweder im Hof oder in den sich im ersten Stock befindlichen Zellen auf den nächsten Tag. Am 27. September 1944 wurden alle oben genannten Patrioten mit Libor Zapletal, dem Mitglied der Heydrich-Attentätergruppe Bivouac, hingerichtet. An diesem Tag begannen die Hinrichtungen um 9 Uhr. Als erster der angeführten „tschechischen Gruppe“ wurde Libor Zapletal um 10 Uhr hingerichtet, Vladislav Fiala um 10:30 Uhr.

Vlastislav Janík

Vlastislav Janík, geboren 1966, ist Repräsentant der Tschechischen Republik im Comité International de Mauthausen. Als Amateurhistoriker interessiert er sich seit 2007 für die Geschichte des KZ Mauthausen. Sein Hauptinteresse gilt den einzelnen Schicksalen der Verfolgten. Neben seinen Forschungen organisiert er Bildungsreisen zur KZ-Gedenkstätte Mauthausen.

Vladislav Fiala was born on 19 March 1914 in Myslibořice. After finishing primary school he began an apprenticeship as a baker. He did his military service from 1935 to 1937 with the 24th Infantry Regiment. Instead of returning to civilian life, he undertook to continue serving as a non-commissioned officer as of 1 October 1937. After the occupation of Czechoslovakia by the German Reich in March 1939 he became a civilian again.

Armed resistance began to organise in the Protectorate of Bohemia and Moravia. It was given the name Obrana národa (Defence of the Nation) and was composed of former commissioned and non-commissioned officers of the Czechoslovakian national army. A military structure gradually emerged, extending from company to battalion and regimental level.

The first organiser of these underground units in Moravské Budějovice was the former commander of the 24th Infantry Regiment, Colonel Jiří Jaroš. Over time he was able to develop a resistance group that included former soldiers from both in and outside of the administrative district of Moravské Budějovice. He ultimately became Regional Commander with authority over the districts Velké Meziříčí, Třebíč, Moravské Budějovice, Moravský Krumlov, Jemnice, Jevišovice, Hrotovice and the remaining part of Znojmo. By November 1939 Gestapo investigations had led to the discovery of the resistance movement and some initial arrests. Colonel Jiří Jaroš was arrested on 1 December 1939.

60 of his comrades were arrested in the period leading up to spring 1940. Vladislav Fiala was a member of the Obrana národa (ON) from the start. He did not abandon his activities after the defeat of the ON in spring 1940. He supported the paratroopers who carried out the attack on Reinhard Heydrich, hid resistance fighters and brought the southern Moravian groups into contact with the resistance in Prague. On 27 May 1942, the day on which Czechoslovakian paratroopers assassinated Acting Reich Protector Reinhard Heydrich, the Gestapo captured the commander of the resistance movement, Karl Nejedlý, known as ‘Kapitán Nemo’, and Mr. and Mrs. Bílek. The connections to the Prague resistance broke down. In May 1944 the Royal Air Force dropped the intelligence liaison group Spekter at Kramolín. Vladislav Fiala worked on the integration of this group.

The Gestapo knew of Vladislav Fiala from meetings of Brno confidants of the paratroopers who carried out the Heydrich assassination.

This led them to conclude that a resistance group existed in Moravské Budějovice and that Vladislav Fiala was the key to its elimination. Vladislav Fiala initially hid in the storeroom of the museum in Moravské Budějovice, and then alternately in Lesonice, at the house of his brother-in-law in Šemíkovice and with relatives in Jevíčko. On 19 August 1944 Vladislav Fiala was captured in the station in Jemnice. The next day he was taken by train to the Gestapo prison in Jihlava and then onward to the Kounice hall of residence in Brno. He was subjected to numerous interrogations intended to extract evidence that would help the Gestapo track down the Heydrich assassins and the remaining resistance fighters in Moravské Budějovice.

When the Gestapo officers were sure that they could not learn anything from the detainees that would lead to the discovery of other people who had supported the attackers, they assigned the group to a transport to Mauthausen. The memoirs of Vojtěch Hradecký, who was in the same transport as Vladislav Fiala, describe the scene:[1] ‘It was stiflingly hot in the prison truck that they used to take us from Brno via Vienna to the Mauthausen concentration camp on 21 September 1944.’ It was not a direct journey. They had to wait for four days in Vienna to continue the journey, until being ‘taken by car to the train, bound and in darkness, on 25 September. It took nearly a day before we reached Mauthausen.’ Around 100 Russians and Poles had already been added to the transport. ‘After leaving the train [...] SS men took over our whole transport and we soon began to get a sense of what the Mauthausen concentration camp was! They marched us on the double across the town to the camp, which is on a hill. The women could not keep up so the SS had to slow the pace, which increased their anger.’

The worst ordeal in the whole transport was suffered by 66-year-old Augustin Papula. He could no longer walk, meaning that his son Ladislav and Vojtěch Hradecký, another prisoner in the transport, had to take turns carrying him. After their arrival in the camp, several Soviet officers were separated from the transport. ‘The Papula, Holeček, Urbánek and Fiala families were also separated. Then they were all brought back together and they took us to the baths. We stood in front of the bath building when a SS man ran up, completely out of breath, and took the selected Czech people away.’

Their last journey took them, like many prisoners before them, to the camp prison. Here they waited either in the courtyard or in the cells on the first floor for the next day. On 27 September 1944 all of these patriots were executed along with Libor Zapletal, the member of the Heydrich assassination group Bivouac. The executions began at 9am on this day. Libor Zapletal was the first of the alleged ‘Czech Group’ to be executed at 10am. Vladislav Fiala was executed at 10.30am.

Vlastislav Janík

Translation into English: Joanna White

Mládí

Vladislav Fiala se narodil 19. března 1914 v Myslibořicích Jakubu Fialovi a Anežce Fialové, rozené Drbalové. V roce 1920 nastoupil do Obecné školy a školní docházku ukončil 28. června 1925. Od 1. září pokračoval ve vzdělávání na Občanské škole smíšené v Hrotovicích. Poté nastoupil do učení, když si vybral pekařské řemeslo. To také sám vykonával. Přesto se chtěl Vladislav Fiala dále vzdělávat. V roce 1936 nastoupil do jednoročního učebního kurzu při chlapecké měšťanské škole v Jemnici.

Možná právě rok studia na jemnické měšťanské škole způsobil, že se zde seznámil se svojí pozdější ženou Boženou Holečkovou, která pocházela z Pálovic, kde se 26. července 1916 narodila Františku a Marii Holečkovým.

Vojenská služba

Vojenskou prezenční službu vykonával Vladislav Fiala 1. října 1935 u 24. pěšího pluku. Díky poddůstojnické škole byl postupně povyšován: 16. dubna 1936 do hodnosti svobodníka, 1. listopadu 1936 desátníka a 1. července 1937 četaře. Kariéru v armádě si však prodloužil. 1. října 1937 se stal délesloužícím poddůstojníkem. Jako délesloužící odešel Vladislav Fiala do civilu až se zánikem české branné moci v červnu 1939.

Nástup okupace

Po likvidaci branné moci byl Vladislav Fiala „volán k vládnímu vojsku do Benešova“. Zařazen byl tehdy u 1. roty 4. praporu. Brzy si však podal vlastní žádost o propuštění, kterému bylo 11. října 1939 vyhověno.

K 27. listopadu se hlásil u prezidia ministerstva obchodu v Praze. Asi na základě vzájemné domluvy partnerů se zrodila myšlenka, aby Vladislav Fiala požádal o přeložení do Moravských Budějovic. Žádosti mu bylo vyhověno a 18. srpna 1940 nastupuje v Moravských Budějovicích na katastrálním úřadě.

Roku 1941 se Vladislav Fiala a Božena Holečková vzali. 17. června 1942 se jim narodila dcera Oluška.

Odbojová činnost

Vladislav Fiala byl od samého počátku vzniku odbojové organizace Obrany národa jejím členem. Z Prahy dovážel na Moravu odbojový časopis V boj. Po definitivním rozbití celé organizace ON na jaře 1940 jeho odbojová činnost neustala. Jako úředník katastrálního úřadu se snažil navázat kontakt se zbylými vyššími důstojníky bývalého 24. pěšího pluku. To se mu podařilo a stal se členem odbojové skupiny Bílá Hora, které Fiala dodával zprávy politického, hospodářského i vojenského charakteru.

V noci z 3. na 4. října 1941 byla zlikvidována vysílačka Sparta II, která zajišťovala spojení mezi domácím odbojem a Londýnem. S činností této vysílačky byl bezprostředně spjat i železniční zaměstnanec Rudolf Volek. Za pomoci manželů Bílkových se podařilo dostat Rudolfa Volka na Moravu, k Vladislavu Fialovi. Ten pak sehnal pro Volka další ubytování.

Paraskupina Spelter

4. května 1944 byla na katastru obce Kramolín vysazena skupina Spelter.

Parašutisté se po čase dostali do prostoru odbojové organizace v Myslibořicích. Ladislav Papula, člen myslibořické organizace, se o parašutistech přechovávaných v hájence Na Ostrých dozvěděl od hajného Vitouše. Papula tuto novinu pověděl Vladislavu Fialovi, kterého dobře znal, neboť jejich rodiny v Myslibořicích žily v sousedství. V noci ze 4. na 5. června 1944 bylo z Papulova statku navázáno rádiové spojení. Odvysílala se celá dislokace vládního vojska chystajícího se v těchto dnech na odjezd do Itálie. Tuto cennou informaci předal parašutistům Vladislav Fiala.

Bylo však nutné celou odbojovou práci posunout dál. Najít spojení na ústředí ať již v Praze, nebo v Brně. O pražskou cestu se snažil hlavně Vladislav Fiala. Chtěl oživit staré spojení na Obranu národa, se kterou spolupracoval již v roce 1940.

Další naději přinesl Ladislav Papula, který v roce 1944 navázal spojení na brněnskou odbojovou organizaci. Vladislav Fiala o tomto kontaktu informoval moravskobudějovické odbojáře. Ti však projevovali ke kanálu na Brno nedůvěru a stále se spíše snažili obnovit spojení na ústředí v Praze.

Na druhé straně parašutisty kontakt na odbojovou organizaci v Brně velmi zajímal. Naléhali proto na Papulu, aby zorganizoval kontakt s jejími vedoucími činiteli. To se také Papulovi podařilo. Na poslední organizační schůzce s brněnskými odbojáři, kteří ve skutečnosti patřili pod volavčí síť brněnského gestapa, byli přítomni i Vladislav Fiala a František Valenta. Parašutisté tak 13. června 1944 odvysílali, že díky kontaktu na brněnskou organizaci se mohou přesunout k Brnu.

15. června 1944 se ale ve vysílání BBC objevilo varování před konfidenty brněnského gestapa. Toto varování mělo za následek velkou policejní akci, při které byli zatčeni všichni nejbližší spolupracovníci paraskupiny SPELTER. Při přestřelce na hájence Na Ostrých paraskupina SPELTER ztratila svého velitele rotného Kotáska. Zbylí parašutisté Rudolf Novotný a Jan Vavrda při útěku z hájenky nastoupili cestu do Šebkovic k rolníkovi Antonínu Plichtovi, který je bez problémů ukryl na svém statku.

Odtud parašutisté usilovali o navázání kontaktu s moravskobudějovickou odbojovou organizací. Zde opět hrála klíčovou roli osoba Vladislava Fialy. Gestapo o Vladislavu Fialovi vědělo ze schůzek brněnských konfidentů. Fiala na druhé straně věděl, že po něm gestapo usilovně pátrá. Vladislav Fiala proto rozhodl, že si v práci ze zdravotních důvodů vezme volno. Stejné nebezpečí ale hrozilo i Františku Valentovi.

Poté, co Antonín Plichta vyhledal Vladislava Fialu, Fiala vyzval představitele moravskobudějovického odboje Františka Přikryla, aby se o parašutisty postaral. Ten po čase Fialovi vzkázat, že provede převedení skupiny do bezpečnějších míst. Než však došlo ke schůzce parašutistů Rudolfa Novotného a Jana Vavrdy s Františkem Přikrylem v cihelně nad Moravskými Budějovicemi, byl Vladislav Fiala 19. srpna 1944 zatčen. Ve stejný den byl zadržen i František Valenta.

Mauthausen

Skupina odbojářů, která s parašutisty ze skupiny SPELTER úzce spolupracovala včetně Vladislava Fialy, čekala po jejich zatčení tajná likvidace bez soudního rozsudku v koncentračním táboře Mauthausen.

Ráno 27. září 1944 pak byli spolupracovníci paraskupiny SPELTER popraveni.

Závěr

Zpráva o smrti Vladislava Fialy přišla do Pálovic až po dvou měsících. „Tento rok byly vánoce jedny z nejsmutnějších,“ posteskla si Božena Fialová ve svém deníčku, když hodnotila uplynulý rok 1944.

Vlastislav Janík