Martin Hirsch 1900 - 1941 Bearbeiten

Das Feuer im Treibstofflager Welzel brach in der Nacht vom 30. auf den 31. August 1941 gegenüber dem Bahnhof in Náchod aus. Es folgte eine Verhaftung unschuldiger Menschen, da das Feuer als Sabotageakt qualifiziert wurde. Auch später wurde nicht nachgewiesen, wer es gelegt hatte. Insgesamt wurden aus Náchod am 9. September 1941 71 Personen in die Kleine Festung Terezín (Theresienstadt) gebracht, darunter 31 Juden; bei diesen 71 Personen sind die Besitzer des Lagers Karel und František Welzel, die separat verhört wurden, nicht mit eingerechnet. Zusammen mit 29 verhafteten Bürgern aus Úpice (Eipel) bildeten sie die von der Gestapo verlangten einhundert Geiseln. Ein Teil von ihnen wurde zu Beginn des 1. Standrechts nach dem Amtsantritt von Reinhard Heydrich (Anfang Oktober 1941) in das KZ Mauthausen verschleppt, von diesen kehrte Ende des Jahres 1942 ein einziger zurück - Hubert Rokoš, der Sohn des gleichnamigen Eigentümers des Bahnhofsrestaurants in Náchod. Nach den bisher ermittelten Informationen wurden im KZ Mauthausen elf Bürger Náchods zu Tode gefoltert, einschließlich des Eigentümers des Treibstofflagers, Karl Welzel. In der Kleinen Festung Terezín (Theresienstadt) kam ein Bürger aus Úpice (Eipel) um. Die übrigen wurden nach 2 Monaten am 31. Oktober 1941 entlassen und kehrten nach Hause zurück.

Seine Eltern Isidor Hirsch und Regina Hirschová, geborene Bryová, wohnten im Jahre 1941 in Praha X, Jihlavská Nr. 22. Im Verhaftungsprotokoll von Martin Hirsch aus dem Jahre 1941 sind ebenfalls die Schwestern Frida (Frieda) und Hana aufgeführt.

Martin Hirsch war in Náchod als Gynäkologe tätig. Seine Ehefrau Leonora, geb. Landauová (am 3. Jänner 1899 Tarnov) war Zahnärztin. Sie arbeitete kurz in Červený Kostelec (Rothkosteletz) und ab dem 1. Juli 1927 in Náchod. Sie hatten einen Sohn, Jindřich (27. August 1929 Trutnov).

Martin Hirsch wurde nach dem Feuer im Treibstofflager Welzel in Náchod am 31. August 1941 auf Befehl der Gestapo festgenommen, als Geisel in Haft genommen und am 9. September 1941 in die Kleine Festung Terezín deportiert. Nach ungefähr einem Monat wurde er in das KZ Mauthausen transportiert, wo er am 31. Oktober 1941 umkam.  

Seine Ehefrau und sein Sohn kamen im KZ Auschwitz-Birkenau um, wohin sie am 1. Februar 1943 aus dem Ghetto Terezín transportiert wurden.

Alena Čtvrtečková

Alena Čtvrtečková forscht und publiziert zur jüdischen Verfolgung in Náchod (Tschechische Republik)

Quellen:

Staatliches Kreisarchiv (SOkA) Náchod, Z 2-1, Verzeichnis der im politischen Bezirk Náchod wohnhaften Juden, 05.06.1941.

SOA Zámrsk, MLS Hradec Králové, Albert Hardtke 1945-1947, Ls 33/47, Karton 72, Blatt 78 – Festnahmeprotokoll M. Hirsch.

Šimáně, Jan: Je tady Gestapo! (Hier ist die Gestapo!), Červený Kostelec (Rothkosteletz) 1946, S. 184.

Ein Foto von MUDr. M. Hirsch wurde im Nachlass von Leo Strass aufbewahrt, auf dessen Rückseite ist in der Handschrift von Leo Strass das Todesdatum 31. Oktober 1941 angegeben. Das gleiche Datum gibt auch Šimáně an.

Požár Welzelova skladiště pohonných hmot vypukl v noci z 30. na 31. srpna 1941 naproti vlakovému nádraží v Náchodě. Následovalo zatýkání nevinných lidí, neboť požár byl kvalifikován jako sabotáž. Ani později se neprokázalo, kdo ho založil. Celkem bylo z Náchoda 9. září 1941 posláno do Malé pevnosti Terezín 71 osob, z toho 31 Židů; do čísla 71 nejsou započítáni majitelé skladiště Karel a František Welzelovi, kteří byli vyslýchání zvlášť. Společně s 29 zatčenými občany z Úpice tvořili gestapem požadovanou 100 rukojmích. Část jich byla na počátku 1. stanného práva po nástupu Reinharda Heydricha (počátkem října 1941) poslána do KT Mauthausen, z nich se koncem roku 1942 vrátil jeden - Hubert Rokoš, syn stejnojmenného majitele nádražní restaurace v Náchodě. Podle dosud zjištěných informací bylo v KT Mauthausen umučeno jedenáct náchodských občanů, včetně majitele skladiště Karla Welzela. V Malé pevnosti Terezín zahynul jeden občan z Úpice. Ostatní byli po 2 měsících k 31. říjen 1941 propuštěni a vrátili se domů.

Jeho rodiče Isidor Hirsch a Regina, rozená Bryová, bydleli v roce 1941 v Praze X, Jihlavská č. 22. V zatýkacím protokolu Martina Hirsche z roku 1941 jsou uvedeni také sestry Frída (Frieda) a Hana.

Martin Hirsch působil v Náchodě jako gynekolog. Jeho manželka Leonora, rozená Landauová (3. leden 1899 Tarnov), byla zubní lékařkou. Krátce pracovala v Červeném Kostelci a od 1. červenec 1927 v Náchodě. Měli jediného syna Jindřicha (27. srpen 1929 Trutnov). 

Martin Hirsch byl po požáru Welzelova skladiště pohonných hmot v Náchodě 31. srpen 1941 na příkaz gestapa zatčen, vzat jako rukojmí do vazby a 9. září 1941 deportován do Malé pevnosti Terezín. Asi po měsíci byl transportován do KT Mauthausen, kde zahynul 31. říjen 1941. 

Manželka a syn zahynuli v KT Osvětim-Birkenau, kam byli transportováni z ghetta Terezín 1. únor 1943.

Alena Čtvrtečková

Prameny:

Státní okresní archiv (SOkA) Náchod, Ž 2-1, Seznam židů bydlících v politickém okrese náchodském, 5. 6. 1941.

SOA Zámrsk, MLS Hradec Králové, Albert Hardtke 1945-1947, Ls 33/47, kt. 72, list 78 – zatýkací protokol M. Hirsche.

Šimáně, Jan: Je tady Gestapo!, Červený Kostelec 1946, s. 184.

Fotografie MUDr. M. Hirsche se dochovala v pozůstalosti po Leo Strassovi, Na její zadní straně je rukou Leo Strasse uvedeno datum úmrtí 31. říjen 1941. Stejné uvádí i Šimáně.