Václav Král 1891 - 1942 Bearbeiten

Familienleben

Václav Král wurde am 2. Mai 1891 in Plzen (Pilsen) als Sohn des Ehepaares Václav und Amálie Král geboren. Sein ursprünglicher Beruf war Kellner. Ab April 1922 war in seiner Rubrik „Anstellungen“ schon „Sicherheitspolizist“ eingetragen. Auf dem Höhepunkt seiner Karriere bekleidete er das Amt eines Inspektors bei der Staatspolizei. Im Jahre 1929 übte Václav Král das Amt eines Bezirksinspektors bei der Fremdenabteilung der Polizei in Bratislava (Pressburg) aus.

1923 heiratete Václav Král Pavla Pichlová, geb. am 3. März 1896 in Plzen (Pilsen). Der Vater von Pavla hieß Alois Pichl und war Polizist in Plzen (Pilsen). Die Mutter war Anna Pichlová, geborene Blažková. Damals schon gab Václav Král die Adresse Pod Záhorskem Nr. 1 an. Die Králs bewohnten die Wohnung Nr. 6 im zweiten Stock. Im Jahre 1925 wurde den Eheleuten die Tochter Helena geboren.

Operation Anthropoid

In der Nacht vom 27. zum 28. Dezember 1941 wurde in der Nähe des Ortes Nehvizdy die aus zwei Mitgliedern bestehende Besatzung der Operation Anthropoid mit dem Fallschirm abgesetzt. Nach ihrer Orientierung verfuhren die Fallschirmspringer nach ihrem konspirativen Plan, der schon in England erarbeitet wurde, d. h. sie brachen zu ihrer ersten konspirativen Adresse in Rokycany (Rokitzen) auf. Die Gruppe Anthropoid erhielt insgesamt drei Versteckadressen. Die erste Adresse war bei dem Polizeioberinspektor Václav Král in Plzen (Pilsen) IV, Pod Záhorskem Nr. 1/II. Stock. Die zweite Adresse sollte die Fallschirmspringer zu einem Werkmeister des Pilsener Depots führen und die letzte Adresse führte die Fallschirmspringer zu dem pensionierten Eisenbahnangestellten Václav Stehlík nach Rokycany (Rokitzen). Die Adresse von Václav Král übergab den Fallschirmspringern von Anthropoid erst im Flugzeug Stabshauptmann Jaroslav Šustr unter Hinweis darauf, dass dieser Adressat die Gruppe nach Praha führen sollte, wo ihre Hauptzufluchtsstätte sein sollte.

Bei Václav Stehlík verbrachten beide Fallschirmspringer eine Nacht. Am nächsten Tag, dem 30. Dezember 1941, brachen sie zu ihrer zweiten Versteckadresse in Plzen (Pilsen) bei Václav Král auf.

An der Versteckadresse in Plzen (Pilsen)

„Adina grüßt Pilsen – der 8. März ist gut.“ Mit dieser Parole wiesen sie sich an der Wohnung von Václav Král aus. Nach kurzem Zögern nahm Václav Král beide Fallschirmspringer „sofort und bereitwillig“ auf.

Václav Král organisierte für die Fallschirmspringer die Ausstellung von gefälschten Legitimationen und Arbeitsbüchern und vermittelte den Kontakt nach Praha, wo ihr Aufenthaltsort im Protektorat sein sollte. Den Kontakt erhielt er von seinem früheren Kollegen vom Polizeikorps, Jan Bejbl. Dieser gab den Fallschirmspringern die Anschrift von Václav Růta in Praha. Nach der Abreise der Fallschirmspringer nach Praha blieb die Adresse von Václav Král für eine kurze Zeit nicht aktiviert.

Vernichtet die Škoda-Werke!

Am 15. April 1942 erhielt die Funkstation Libuše der Untergruppe Silver A folgendes Telegramm: „[…] Noch während des Monats April werden die Škoda-Werke bombardiert werden. Es ist erforderlich, dass Sie bestimmte Maßnahmen treffen, die für die Flieger das Auffinden und genaue Treffen des Ziels garantieren. Das wäre am besten durch das Anzünden von Feuern in der Nähe der Ziele zum Zeitpunkt des Anflugs der Flugzeuge möglich. Das würde vielleicht am besten mit Hilfe einer zweiten Gruppe [dabei war an die Gruppe Anthropoid gedacht - Anm. des Autors] oder einer zivilen Organisation durchführbar sein.

Teilen Sie uns unverzüglich die Möglichkeiten mit. [...] melden Sie, welchen Zeitraum Sie zur Vorbereitung benötigen. Am besten wäre es, die spezielle Kurzwellenstation (Rebecca) einzusetzen. Beschleunigen Sie daher ihre Überführung.“

London räumte für die oben erwähnten Vorbereitungsarbeiten einen Zeitraum bis zum 20. April 1942 ein. Leider war die Realität anders. Das wurde durch die Tatsache bedingt, dass es nicht gelang, an der Abwurfstelle bei Ořech (Worschech) die versteckte Funkbake Rebecca zu finden. Diese fiel nämlich, bei der intensiven Fahndung nach der Gruppe Out Distance, die die Funkbake ins Protektorat transportiert hatte, in die Hände der Gestapo. Das rief selbstverständlich die Notwendigkeit hervor, eine improvisierte Lösung zu akzeptieren, die darin bestand, den Zielraum mit angezündeten Feuern zu markieren.

Das Quartett der Fallschirmspringer, Jan Kubiš, Josef Gabčík, Adolf Opálka und J. Valčík hielten sich ab dem 17. April in Plzen (Pilsen) auf. Am 23. April wurden ihre Reihen durch Karel Čurda ergänzt. Alle berieten sich an diesem Abend bei den Králs und planten die Details der gesamten Aktion. Während ihres Aufenthalts in Plzen (Pilsen) wurden sie außer in der Wohnung der Králs abwechselnd bei den Kučeras, Bejbls und Hrdličkas untergebracht.

In der Nacht vom 25. zum 26. April des Jahres 1942 starteten 128 Flugzeuge zur Bombardierung über Deutschland. Ans Ziel gelangte jedoch letztendlich nur ein einziges Flugzeug. Nicht eine der abgeworfenen Bomben traf jedoch die Werkhallen der Škoda-Werke und auch nicht den Rangierbahnhof, der ein weiteres Ziel des Luftangriffs war.

Operation Steel

In der Nacht vom 27. zum 28. April 1942 werden bei einem einzigen Operationsflug über den Wäldern bei Křivoklát (Pürglitz) insgesamt drei Operationsgruppen abgesetzt: Bivouac, Bioscop und Steel, die durch ein einziges Mitglied, den Gefreiten Oldřich Dvořák gebildet wurde. Die Aufgabe dieser Gruppe war es, dem Widerstand Kristalle für die Sendestationen zu übergeben. Leider wurde schon am 30. April beim Pflügen des Feldes in der Nähe der Siedlung Požáry (Philippshof) die Sendeausrüstung, die Dvořák dort gelassen hatte, entdeckt. Ohne Sender war der Funker Oldřich Dvořák für diese Widerstandsorganisation nicht einsetzbar. Daher wurde er in die Betreuung der Widerstandsorganisation ÚVOD übergeben, wo er damit begann, dem Telegrafisten František Peltán zu helfen. Beide wurden Mitte Mai des Jahres 1942 nach Plzen (Pilsen) geschickt. Hier beschaffte Václav Král für Oldřich Dvořák neue Dokumente des Protektorats. Nach Auslösung der großen Razzien nach dem Attentat auf den Vertreter des Reichsprotektors Reinhard Heydrich wurden Jan Bejbl und Václav Král in eine Zelle der Pilsener Polizei „aufgeräumt“.           

Das Ende aller Hoffnungen 

Am 16. Juni meldete sich Rottmeister Karel Čurda bei der leitenden Dienststelle der Gestapo in Praha. Nach und nach verriet er alle Unterstützer, die ihm in der Zeit seiner illegalen Tätigkeit geholfen hatten. Er vergaß auch die Familie Král nicht, bei der er sich aufgehalten hatte, als er mit der Erfüllung des Befehls beauftragt war, die Bombardierung der Pilsener Škoda-Werke sicherzustellen. Daher wurde die Familie Král schon am Mittwoch dem 17. Juni 1942, am Tag nach dem Verrat von Karel Čurda, in ihrer Wohnung festgenommen.

Nach Abschluss der Untersuchung in Plzen (Pilsen) wurde die Familie Král nach Praha und anschließend in das Haftgefängnis der Prager Gestapo in die Kleine Festung nach Terezin (Theresienstadt) gefahren. 

Mauthausen

Am 22. Oktober 1942 fuhr in Bohušovice nad Ohří (Bauschowitz an der Eger) ein Transport ab, der um die 460 Namen zählte. Der größte Teil des Transports, insgesamt 264 Personen, stand in Verbindung mit der sog. Fallschirmspringeraktion. Am 23. Oktober traf der Transport in Mauthausen ein. In der Nacht vom 23. zum 24. Oktober warteten diese Menschen halbnackt auf dem Hof vor einem Bunker. Morgens kurz vor halb neun begann der erste Aufruf von Namen. Um 8.56 Uhr kam Helena Králová an die Reihe. Genau um 10.04 Uhr traf eine auf den Hinterkopf gerichtete Kugel an dem „Genickschussecke“ genannten Ort Pavla Králova. Václav Král wurde um 16.58 Uhr vor ein vorgebliches Messgerät der Körperhöhe gestellt. 

Das alles wurde von einer speziell zusammengestellten Kommission von Gestapo-Mitarbeitern aus Praha, die einen Tag davor in Mauthausen angekommen war, überwacht.

Schluss           

Auf Basis dessen, dass in Plzen (Pilsen) nur die Ehepaare Kučera, Král, Bejbl und Frau Hrdličková mit ihrem Sohn festgenommen wurden, und nur infolge des Verrats durch Karel Čurda, kann mit Sicherheit behauptet werden, dass Václav Král und seine Mitkämpfer aus dem Widerstand keine weiteren Mitkämpfer verrieten.

Vlastislav Janik

Rodinný život

Václav Král se narodil 2. května roku 1891 v Plzni Václavu a Amálii Královým. Původním povoláním byl číšník. Od roku dubna 1922 měl již v kolonce zaměstnání zapsáno „strážník bezpečnosti“. Ve vrcholu své kariéry zastával funkci inspektora u státní policie. V roce 1929 vykonával Václav Král funkci obvodního inspektora na cizineckém oddělení policie v Bratislavě.

V roce 1923 se Václav Král oženil s Pavlou Pichlovou narozenou 3. března 1896 v Plzni. Otec Pavly se jmenoval Alois Pichl a byl strážníkem v Plzni. Maminkou malé Pavly byla Anna Pichlová, rozená Blažková. Tehdy již Václav Král uváděl adresu Pod Záhorskem č. 1. Královi obývali byt č. 6 ve druhém patře. V roce 1925 se manželům narodila dcera Helena.

Operace Anthropoid

V noci z 28. na 29. prosince 1941 byl blízko Nehvizd vysazen dvojčlenný výsadek Anthropoid. Po zorientování postupovali parašutisté podle svého konspiračního plánu, který byl dán již v Anglii. Tj. vyrazili na svoji první konspirační adresu do Rokycan. Skupina Anthropoid dostala celkem tři záchytné adresy. První adresa byla na vrchního policejního inspektora Václava Krále v Plzni IV, Pod Záhorskem čp. 1/II patro. Druhá adresa měla parašutisty zavést k dílovedoucímu plzeňského depa bydlícímu v Plzni a poslední adresa vedla parašutisty k penzionovanému železničnímu zaměstnanci Václavu Stehlíkovi do Rokycan. Adresu na Václava Krále předal parašutistům z Anthropoidu až v letadle škpt. Jaroslav Šustr s tím, že tento adresát měl skupinu nasměrovat na Prahu, kde mělo být jejich hlavní útočiště.

U Václava Stehlíka oba parašutisté strávili jednu noc. Další den, 30. prosince, se vypravili na druhou záchytnou adresu do Plzně za Václavem Králem.

Na záchytné adrese v Plzni

„Adina zdraví Plzeň – 8. březen je dobrý.“ Tímto heslem se prokázali u bytu Václava Krále a po chvilce zaváhání oba parašutisty Václav Král „okamžitě a ochotně“ přijal.

Václav Král parašutistům zajitil vystavení falešných legitimací a pracovních knížek a zprostředkoval kontakt na Prahu, kde mělo být místo jejich pobytu v protektorátu. Kosntakt získal od svého bývalého kolegy z policejního sboru Jana Bejbla. Ten parašutistům předal adresu na Václava Růtu v Praze. Odchodem parašutistů do Prahy zůstává adresa Václava Krále na krátký čas neaktivována.

Zničte Škodovku!

15. dubna roku 1942 dostává vysílačka Libuše paraskupiny Silver A tuto depeši: „[...] Ještě během měsíce dubna budou bombardovány Škodovy závody. Je zapotřebí, abyste provedli jistá opatření, která by letcům zaručila nalezení a přesný zásah cíle. To by bylo možné nejlépe založením požárů v blízkosti cílů v době příletu letadel. Dalo by se to snad provésti nejlépe prostřednictvím druhé skupiny (myšleno skupina Anthropoid pozn. aut.) nebo civilní organizace.

Sdělte nám možnosti obratem. [...] hlaste, jakou dobu potřebujete pro přípravy. Nejlépe by bylo použít krátkovlnné speciální stanice (Rebecca). Urychlete proto její převoz“

Londýn poskytl na výše uvedené přípravné práce termín do 20. dubna roku 1942. Bohužel realita byla jiná. Bylo to dáno skutečností, že na dopadové ploše u Ořechova, se nepodařilo najít ukrytý radiomaják Rebecca. Ten totiž mezi tím, při intenzivním pátraní po skupině Out Distance, která radiomaják do protektorátu dopravovala, padl do rukou gestapa. To samozřejmě vyvolalo nutnost přijmout improvizované řešení, které spočívalo v tom, že prostor cíle bude označen založenými ohni.

Čtveřice parašutistů, Jan Kubiš, Josef Gabčík, Adolf Opálka a J. Valčík od 17. dubna pobývá v Plzni. 23. dubna jejich řady doplní Karel Čurda. Všichni se tentýž večer scházejí u Králů a plánují detaily celé akce. Za svého pobytu v Plzni jsou kromě bytů u Králů střídavě ubytováváni u Kučerů, Bejblových a Hrdličkových.

V noci z 25. na 26. dubna roku 1942 odstartovalo k bombardování nad Německem 128 letounů. K cíli se však nakonec dostalo jen jedno letadlo. Ani jedna ze shozených pum nezasáhla výrobní haly Škodových závodů a ani seřaďovací nádraží, které bylo dalším cílem náletu.

Operace Steel

V noci z 27.-28. dubna 1942 jsou vysazeny při jednom operačním letu v Křivoklátských lesích celkem tři operační skupiny. Bivouc, Bioscop a Steel tvořený jedním členem svob. asp. Oldřichem Dvořákem. Úkolem této skupiny bylo předat odboji krystaly do vysílacích stanic. Bohužel již 30. dubna při vláčení pole v osadě Požáry byla vysílací souprava, kterou zde zanechal O. Dvořák objevena. Bez vysílačky byl radista Oldřich Dvořák odboji nepotřebný. Proto byl předán do péče odbojové organizace ÚVOD, kde začal pomáhat telegrafistovi Františku Peltánovi. Oba dva jsou v polovině května roku 1942 posláni do Plzně. Zde Václav Král obstaral Oldřichu Dvořákovi nové protektorátní doklady. Po vypuknutí velkých razii po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha jej Jan Bejbl a Václav Král „uklidili“ do cely plzeňské policie.

Konec všech naději

Dne 16. června 1942 se na řídící služebně gestapa v Praze přihlásil rt. Karel Čurda. Postupně prozradil všechny podporovatele, kteří mu v době jeho ilegální činnosti pomohli. Nezapomněl ani na rodinu Královu, u které pobýval, když byl pověřen plněním rozkazu zajistit bombardování plzeňské Škodovky. Proto byla rodina Králova již ve středu 17. června roku 1942, den po zradě Karla Čurdy, ve svém bytě zatčena.

Po skončení šetření v Plzni byla rodina Králova odvezena do Prahy a následně do vazební věznice pražského gestapa do Malé pevnosti Terezín.

Mauthausen

22. října vyjel z Bohušovic nad Ohří transport čítající okolo 460 jmen. Větší část transportu, celkem 264 osob, byla spojena s tzv. akcí parašutisté. 23. října dorazil transport do Mauthausenu. Noc z 23. na 24. října 1942 tito lidé přečkali polonazí na dvoře před budovou zvanou bunkr. Ráno těsně před půl devátou začalo první vyvolávání jmen. V 8:56 přišla na řadu Helena Králová. Přesně v 10:04 si kulka mířená do týlu v místě zvaném Genickschussecke našla Pavlu Královou. Václav Král byl postaven před domnělé měřící zařízení na výšku postavy v 16:58.

Na to vše dohlížela speciálně sestavená komise gestapáků z Prahy, která dorazila do Mauthausenu den předem.

Závěr

Na základě toho, že v Plzni byli zatčeni jen manželé Kučerovi, Královi, Bejblovi a paní Hrdličková se synem a to jen v důsledku vyzrazení Karlem Čurdou, se dá s jistotou tvrdit, že Václav Král i jeho spolupracovníci z odboje neprozradili žádné další spolupracovníky.

Vlastislav Janik