Josef Šahánek 1896 - 1942 Bearbeiten

Nach dem Abitur am Realgymnasium 1914 in Prag begann er Mathematik und Physik an der Philosophischen Fakultät der Karlsuniversität Prag zu studieren. Bereits im Oktober 1918 wurde er Assistent an der tschechischen Technischen Hochschule in Brünn und seine Dissertation nannte sich: Periodické změny rychlosti a směru větrů v Brně (Periodische Veränderungen der Windgeschwindigkeiten und -richtungen in Brünn). Nach ihrer erfolgreichen Verteidigung erlangte er am 30. September 1921 an der Prager Naturwissenshaftlichen Fakultät den Titel Doktor der Naturwissenschaften. Danach wechselte er am 1. Oktober desselben Jahres in das neu gegründete Physikalische Institut der Naturwissenschaftlichen Fakultät der Masaryk-Universität über, wo er zunächst vor allem mit organisatorischer Arbeit betraut wurde. Seine Aufgabe bestand darin, Sorge für die experimentelle Ausstattung dieses Instituts zu tragen. Außerdem war er als Assistent des gleichnamigen Instituts an der Technischen Hochschule in Brünn tätig und ab September 1927 war er kurz als Gymnasiallehrer an der hiesigen I. Tschechischen Realschule angestellt. Im April 1929 habilitierte sich Josef Sahánek an der Naturwissenschaftlichen Fakultät der Masaryk-Universität im Fach Experimentalphysik mit der Schrift Výklad vzniku krátkých elektromagnetických vln v elektronkových lampách (Darlegung zur Entstehung kurzer elektromagnetischer Wellen in Elektronenlampen). 1934 wurde diese Habilitation auch für die Brünner Technische Hochschule erweitert. Am 31. Juli desselben Jahres wurde er nicht honorierter außerordentlicher Professor der Masaryk-Universität. 1938 wurde er zum Professor an der neuen Technischen Hochschule in Košice/Kaschau (Slowakei) ernannt, zu deren Eröffnung es jedoch angesichts der sich entwickelnden polititschen Lage nicht mehr kommen konnte. Am 1. Oktober 1939 wurde Josef Sahánek an der tschechischen Technischen Hochschule in Brünn außerordentlicher Professor, wo er durch Ironie des Schicksals am 17. November 1939 die Leitung des Physikalischen Instituts übernehmen sollte. Angesichts der Schließung der tschechischen Hochschulen an eben diesem Tag durch die Nazisten wurde Saháneks Tätigkeit in dieser neuen Funktion verhindert.

Josef Sahánek war Autor einer Reihe von wissenschaftlichen Arbeiten, die sich vor allem mit der Problematik der elektromagnetischen Wellen beschäftigten. Anzuführen wären z. B.: Buzení krátkých elektromagnetických vln dvoumřížkovými lampami (Das Hervorrufen kurzer elektromagnetischer Wellen durch Doppelgitterlampen) (1930) oder Buzení ultrakrátkých Hertzových vln elektromagnetickou rezonační brzdou elektronů (Das Hervorrufen ultrakurzer Hertzscher Wellen durch eine Elektronen-Resonanzbremse) (1937). Für die breite Öffentlichkeit gab er dann 1941 die Bücher Vznik světla v plynech (Das Entstehen von Licht in Gasen) und Televize (Das Fernsehen) heraus. Das wissenschaftliche Gremium würdigte seinen wissenschaftlichen Beitrag durch seine Mitgliedschaft in der Königlichen böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften. Außerdem war er in der Mährischen naturwissenschaftlichen Gesellschaft und im Bund der tschechoslowakischen Mathematiker und Physiker tätig. Ab 1935 war er Mitglied des tschechischen Turnvereins Sokol Brno I in der Riege von Jan Máchal.

Josef Sahánek heiratete am 9. Dezember 1919 Hedvika geb. Koutná. Am 28. Juli 1922 wurde der Sohn des Ehepaares Milan geboren.

Nach der Besetzung der böhmischen Länder durch die Nazisten wurde Professor Sahánek Mitglied der Widerstandsgruppe der Brünner Hochschullehrer und wahrscheinlich auch der Widerstandsgruppe im Turnverein Sokol. Die Gestapo nahm ihn am 10. Dezember 1941 fest und nach dem Aufenthalt im Polizeigefängnis im Kaunitz-Kolleg wurde er Anfang Februar 1942 von Brünn nach Mauthausen gebracht. Hier starb er durch Folterungen durch die Aufseher, Kälte und Hunger bereits am 23. März desselben Jahres.

Vladimír Černý

Vladimír Černý, geb. 1975 in Svitavy, studierte Geschichte und Politologie an der Masaryk-Universität in Brno. Gegenwärtig unterrichtet er extern am Lehrstuhl für Internationale Beziehungen und europäische Studien an der Fakultät für soziale Studien und am Institut für Geschichte der Philosophischen Fakultät der Masaryk-Universität.

Quellen:

Archiv der Masaryk-Universität Brünn, Fond A 1, Rektorat der Masaryk-Universität, Karton 175/3162, persönliche Akte von Josef Sahánek.

Literatur:

Otto Litzman: Památce Prof. RNDr. Josefa Sahánka (Im Andenken an Prof. Dr. rer. nat. Josef Sahánek). In: Universitas. Revue Masarykovy univerzity v Brně, 1992, Nr. 4, S. 43-44.

Jiří Pulec/Jiřina Kalendovská: Profesoři Masarykovy univerzity v letech 1938-1948 (Professoren der Masaryk-Universität 1938-1948). In: Universitas. Revue Masarykovy univerzity v Brně, 2000, Nr. 4, S. 29-38.

Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze roku 1914 zahájil studia matematiky a fyziky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Již v říjnu 1918 se stal asistentem české Vysoké školy technické v Brně a jeho disertační práce nesla název Periodické změny rychlosti a směru větrů v Brně. Po její úspěšné obhajobě získal 30. září 1921 na pražské přírodovědecké fakultě titul doktora přírodních věd. Poté přešel 1. října téhož roku na nově založený fyzikální ústav Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, kde měl zprvu na starosti především organizační práce. Jeho úkolem totiž bylo pečovat o experimentální výbavu tohoto ústavu. Kromě toho pracoval jako asistent stejnojmenného ústavu na brněnské Vysoké škole technické a od září 1927 také krátce působil jako profesor zdejší I. české státní reálky. V dubnu 1929 se Josef Sahánek habilitoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v oboru experimentální fyzika spisem Výklad vzniku krátkých elektromagnetických vln v elektronkových lampách. V roce 1934 mu pak byla tato habilitace rozšířena na brněnskou techniku. Dne 31. července téhož roku byl jmenován bezplatným mimořádným profesorem Masarykovy univerzity. V roce 1938 následovalo jmenování profesorem nové techniky v Košicích (Slovensko), k jejímuž skutečnému otevření však již vzhledem k vývoji politické situace nemohlo dojít. K 1. říjnu 1939 se stal Josef Sahánek mimořádným profesorem brněnské české techniky, kde se měl ironií osudu ujmout vedení fyzikálního ústavu právě 17. listopadu 1939. Uzavření českých vysokých škol nacisty tohoto dne však Sahánkově působení v nové funkci zabránilo.

Josef Sahánek byl autorem řady vědeckých prací věnovaných zejména problematice elektromagnetických vln. Jmenovat lze například Buzení krátkých elektromagnetických vln dvoumřížkovými lampami (1930) či Buzení ultrakrátkých Hertzových vln elektromagnetickou rezonanční brzdou elektronů (1937). Pro širší veřejnost pak roku 1941 vydal knihy Vznik světla v plynech a Televize. Vědecká komunita ocenila jeho přínos udělením členství v Královské české učené společnosti nauk. Mimoto působil v Moravské přírodovědecké společnosti a Jednotě československých matematiků a fyziků. Od roku 1935 byl členem Sokola Brno I – župy Jana Máchala.

Josef Sahánek uzavřel 9. prosince 1919 sňatek s Hedvikou rozenou Koutnou. Manželům se 28. července 1922 narodil syn Milan.   

Po okupaci českých zemí nacisty se profesor Sahánek zapojil do odbojové skupiny brněnských vysokoškolských učitelů a pravděpodobně též do sokolského odboje. Gestapo jej zatklo 10. prosince 1941 a po věznění v policejní věznici v Kounicových kolejích byl počátkem února 1942 převezen z Brna do Mauthausenu. Zde zemřel následkem týrání ze strany dozorců, zimy a hladu již 23. března téhož roku.

Vladimír Černý

Prameny:

Archiv Masarykovy univerzity Brno, fond A1 Rektorát MU, karton 175/3162, osobní spis Josefa Sahánka. 

Literatura:

Otto Litzman: Památce Prof. RNDr. Josefa Sahánka. In: Universitas. Revue Masarykovy univerzity v Brně, 1992, č. 4, s. 43-44.  

Jiří Pulec/Jiřina Kalendovská: Profesoři Masarykovy univerzity v letech 1938-1948. In: Universitas. Revue Masarykovy univerzity v Brně, 2000, č. 4, s. 29-38.